Pořídí si Turecko jadernou zbraň? Erdogan už nechce být za otloukánka | info.cz

Články odjinud

Pořídí si Turecko jadernou zbraň? Erdogan už nechce být za otloukánka

Turecký prezident naznačil, že chce jadernou zbraň. Prý také proto, že ji má Izrael, který leží nedaleko a který je díky ní údajně nenapadnutelný. Recep Tayyip Erdogan před svými spolustraníky konstatoval, že nikdo ze zahraničí nebude Turecku diktovat, jakou zbraň může, respektive nesmí vlastnit.

„Jsou takové země, které mají rakety s nukleárními hlavicemi, a to nemluvím jen o jedné nebo dvou. My je ale prý mít nemůžeme. Tak to já prostě nemohu přijmout,“ nechal se ve středu slyšet turecký prezident před členy své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

„Izrael od nás leží nedaleko, je skoro naším sousedem. Oni odstrašují své sousedy právě držením takové zbraně. Nikdo se je proto neopováží napadnout,“ dodal Erdogan. Pro úplnost: Turecko se o své vůli připojilo roku 1980 ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Izrael tuto dohodu nikdy nepodepsal, oficiálně ale také nepřiznal vlastnictví atomové zbraně. Podle různých odhadů disponuje nejméně 80, nejvýše pak 400 jadernými hlavicemi.

Jaderné zbraně se přitom nyní na tureckém území s velkou pravděpodobností nacházejí. Podle zpráv prý omylem uniklých z centrály NATO se pět desítek jaderných hlavic právě teď nachází na letecké základně Incirlik, kde jsou umístěny v rámci alianční dohody. A dohlížejí na ně přítomní američtí vojáci.

Jaderné zbraně ve světěJaderné zbraně ve světěautor: Info.cz

Jak podotýká web Middle East Eye, není zcela jasné, proč Erdogan přišel s tímto oznámením právě teď. Mohou ho k tomu vést vnitropolitické důvody: dosavadní hegemon turecké politiky letos spolu se svou stranou utrpěl opakovanou porážku v bitvě o istanbulskou radnici, kterou obsadila opozice. Autokratickému lídrovi, kterého kritičtí novináři označují za sultána, nepomáhá ani zhoršující se ekonomická situace. Roste také počet těch Turků, kteří jsou unaveni mnohaletým Erdoganovým panováním – odvracejí se od něj i jeho někdejší klíčoví souputníci včetně bývalého prezidenta, premiéra a náměstka předsedy vlády pro ekonomiku (Abdullah Gül, Ahmet Davutoglu, respektive Ali Babacan).

 

Vývoj vlastní atomové zbraně totiž může naplnit vlastenecky naladěné Turky pýchou. A vzbudit dojem, že se země v mezinárodním ohledu stala když ne rozhodující, tak jistě vlivnou, respektovanou či dokonce obávanou regionální mocností. Erdogan i proto usiluje o co největší samostatnost v bezpečnostních otázkách: NATO opustit nechce a ani se k tomuto kroku zřejmě nechystá, ve zbrojní výrobě ale otevřeně kooperuje s Ruskem, které je rivalem aliance. Ostatně, stavbu první turecké jaderné elektrárny zajišťuje společnost Rosatom, přičemž její provoz má být zahájen nejpozději v roce 2023. Nutno dodat, že prozatím není naprosto jasné, kdo se bude případně podílet na výstavbě dalších reaktorů, ale ve hře byli také Japonci, USA a Čína.

Prezidenta s významnými populistickými sklony ale může k podobnému prohlášení tlačit také prostě jen vývoj v regionu. Írán dnes podle místní agentury Mehr fakticky oznámil, že už se necítí být ve svém atomovém programu omezován tzv. jadernou dohodou (JCPOA), od které jednostranně odstoupily Spojené státy. Jakkoli Teherán tvrdí, že o ničivou zbraň neusiluje, jeho rivalové mu nevěří – ať již jde o USA, Izrael, či sunnitské země Zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Její faktický vládce, korunní princ Mohamed bin Salmán proto už loni v televizi CBS prohlásil, že pokud Írán jadernou zbraň vyrobí, Saúdové si ji pořídí též. Muslimský Pákistán, který už nyní drží odhadem 140 jaderných hlavic, podle nepotvrzených zpráv souhlasil s tím, že část z nich za výhodných podmínek Saúdům přenechá. Je ale možné, že Rijád najde jinou, třeba i vlastní atomovou cestu. A po Saúdech se mohou tímto směrem vydat i další blízkovýchodní země…

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud