Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Porušuje Norsko práva vraha? Breivik se vrací před soud

Porušuje Norsko práva vraha? Breivik se vrací před soud

V Norsku začíná odvolací soud s teroristou Andersem Breivikem, který si stěžuje, že Norsko porušuje některá jeho práva. Soud mu dal loni za pravdu zejména kvůli jeho izolaci od ostatních vězňů. Norové jsou z námitek muže, který v roce 2011 zavraždil 77 lidí, rozhořčení. Od tragické události už chtějí mít klid.

„Někteří to vnímají jako drzost, a to hlavně vzhledem k tomu, kolik lidí chladnokrevně zabil, vůbec je nešetřil a celý čin měl důkladně promyšlený. Dnes kvůli tomu nejeví žádnou lítost. Jediné, čeho lituje, je, že nedokázal zabít víc lidí. Takové výroky zasahují hlavně přeživší a jejich blízké,“ řekl pro INFO.CZ publicista žijící střídavě v Česku a Norsku Yngvar Brenna.

Soud poslal Breivika na 21 let do vězení potom, co v roce 2011 nechal ve vládní čtvrti v Oslu vybuchnout bombu, která usmrtila osm lidí. Následně na ostrově Utoya postřílel 69 účastníků tábora sociálnědemokratické mládeže. Nejznámější norský terorista se cítí být nevinen. Jak uvedl po spáchání masakru, k činu ho dohnala vláda svou přistěhovaleckou politikou a jediné co chtěl, bylo zachránit zemi před islamisty.

Velmi tolerantní a liberální norská společnost zůstala po útoku otřesená. Breivikovy stížnosti na údajně nelidské zacházení při jeho věznění zvedá část Norska ze židle. Jeho cela, která je rozdělená na obytnou, pracovní a tréninkovou část, totiž připomíná spíš dobře zařízený byt než vězení. Může využívat televizi, herní konzoli X-box nebo běžecký pás.

„Norové už jsou z toho unavení a někteří si ani nepřejí o něm slyšet nebo ho vidět. Část Norů si dokonce přeje informační embargo, protože už nepovažují za potřebné, aby se o něm dál v médiích pojednávalo,“ popisuje nálady ve společnosti Brenna.

Soud dal loni Breivikovi kvůli držení v samovazbě za pravdu a uznal taky, že jeho duševnímu zdraví se ve vězení nevěnuje dostatečná pozornost. Právě kolem psychického stavu Breivika vyvstává nejvíc otázek. Lékařské posudky ho krátce po útoku označily za schizofrenika, to bylo ale jinými soudními znalci o rok později vyvráceno. „Byli vyměněni lékaři a psychiatři, nikdo se ale nedopátral k tomu, co je Breivik vlastně za osobnost, nebo jaké byly jeho motivy a pohnutky,“ říká Brenna.

Některé lidí podle jeho slov trápí, že v případu zůstává řada věcí nevyjasněná. Na tom už se ale nejspíš nic nezmění. „Řekl bych, že se většina lidí smířila s tím, co se stalo a chtějí se pohnout dál,“ dodává publicista.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1