Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Posílení extremistů, selhání kvót i dvojí kvalita potravin. Evropská unie v roce 2017

Evropská unie má za sebou další turbulentní rok. Její vyjednavači začali s těmi britskými řešit podmínky brexitu, probudily se nacionalistické tendence v Katalánsku a dlouho nebylo jasné, jak silnou pozici získají extremisté a populisté.

Po otřesu, který způsobil úspěch britských euroskeptiků v loňském referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, se Evropa obávala výsledků dalších hlasování. V roce 2017 se měly konat troje důležité volby.

Volební rok: Extremisté uspěli, ale nezvítězili

Jako první z triumvirátu šli k urnám Nizozemci. Jejich hlasování mělo nastínit, jestli byl brexit jen anomálií, či předznamenal hlubší trend v evropských náladách. Úspěch premiéra Marka Rutteho, který porazil pravicového extremistu Geerta Wilderse a obhájil premiérské křeslo, vedl k mírné úlevě mezi evropskými představiteli.

Zásadní střet ale přišel až v květnu, kdy volili Francouzi. A znovu v něm uspěli zastánci západního směřování. Francouzským prezidentem se stal proevropský centrista Emmanuel Macron. Otřes nepřinesly ani volby v Německu, byť tam se stále nedaří sestavit vládní koalici. Jednání o ní ale vede opět vítězná Angela Merkelová.

Přesto plebiscity naznačily, že extrémní názory nabývají na popularitě. Radikálové sice nevítězili, ale v případě Nizozemska a Francie skončili druzí, v Německu se tamní krajně pravicová Alternativa pro Německo dostala s více než deseti procenty hlasů do Bundestagu jako první strana svého politického směru od druhé světové války.

Migrace: Na prahu Dublinu IV

Migrační vlna polevila už v minulém roce a letos úbytek příchozích do Evropy pokračoval. Proti roku 2016 poklesl počet migrantů, kteří se dostali do EU, o 62 procent na 186 500. Nejtěžší situaci má Itálie, kam zamířilo 116 400 lidí.

Na politickém kolbišti ale migrace mrtvým tématem není. Ukázalo se, že plány na přerozdělování, zkrachovaly. Z plánovaných více než 160 tisíc osob se podařilo umístit jen asi 30 tisíc. Krach systému kvót přiznal i předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož kvóty nepřinesly nic dobrého, jen rozdělily Evropu a pomohly populistům typu maďarského premiéra Viktora Orbána.

Zadostiučinění mohou cítit hlavně země Visegradu, které kvóty od začátku kritizovaly. Slovensko a Maďarsko dokonce napadly systém u soudu. Evropský soudní dvůr ale jejich žalobu zamítl. Naopak se bude zabývat žalobou na Česko, Polsko a Maďarsko, které podle Evropské komise porušují unijní právo, když se na dohodnutém přerozdělování nechtějí podílet.

Že kvóty ještě zdaleka mrtvé nejsou, ukazuje i návrh na trvalý systém přerozdělování, který by se aktivoval v případě další krize. Politiku nazvanou Dublin IV podpořil Evropský parlament a rozhodnout by se o ní mělo zřejmě v příštím roce. Tusk však v prosinci řekl, že pokud se státy EU neshodnou do šesti měsíců, navrhne alternativní řešení.

Brexit: Víme kdy, nevíme jak

Klíčovým datem pro brexit byl 29. březen. Tehdy britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že celý proces vystoupení z unie spouští. Stanovila tím i oficiální datum jeho konce. Británie přestane být členem společenství 29. března 2019.

Do té doby by měla mít dojednané podmínky, za kterých EU opustí a podle nichž budou fungovat další vzájemné vztahy. Vyjednávání se ale táhne a Mayové ho zkomplikoval i tah s předčasnými volbami. Věřila, že červnové hlasování jí dá silnější mandát pro jednání. Jenže místo toho na domácí scéně oslabila. Ztratila většinu v parlamentu a vede už jen menšinovou vládu. Slabá pozice premiérky vyústila v tlak na její výměnu. Nakonec ale spory ustála a zatím ve funkci pokračuje.

Britským a unijním vyjednavačům se navíc na konci roku podařilo uzavřít první fázi jednání. V praxi to znamená, že obě strany dosáhly shody na rámcové představě budoucí smlouvy o britském odchodu. Samotný text teprve vznikne. První nástin by mohl být hotový na konci ledna.

Katalánsko: Od referenda k volbám

Jeden z hlavních podzimních příběhů začal první říjnovou neděli referendem o nezávislosti Katalánska na Španělsku. To autonomní region vypsal bez souhlasu centrální vlády. Madrid od začátku říkal, že je hlasování nelegitimní a jeho výsledky neuzná. Region varoval před omezením autonomie.

Katalánci přesto hlasovali a zvolili odtržení od Španělska. Referendum však provázely nejen násilnosti ze strany španělské policie, ale také pochyby o řádném hlasování. Objevovalo se podezření z vícenásobné volby, v místnostech nebyly plenty, volilo se téměř kdekoli.

Madrid následně sáhl k protiakci a to nejen během hlasování, kdy si vysloužil kritiku za tvrdé policejní zásahy. Část katalánských lídrů skončila ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury, část včetně premiéra Carlese Puigdemonta utekla do Belgie. Ve volbách ale kandidovali a uspěli. Separatisté udrželi i v nově zvoleném sněmu většinu.

Další vývoj je ale nejistý. Většina stojí na hlasech lidí, kteří jsou v exilu, a není zřejmé, jestli budou mít právo hlasovat. Politická krize tak bude pokračovat. Důležitý bude už 4. leden, kdy má nejvyšší soud rozhodnout o propuštění někdejšího místopředsedy katalánské vlády Oriola Junquerase o z vazby. Právě Junqueras by se mohl ucházet o post premiéra místo Puigdemonta. Podle médií je ale nepravděpodobné, že by soudce Junquerase propustil.

Dvojí kvalita potravin: Náprava bude trvat roky

Evropská unie začala více probírat také téma, na kterém záleží především českým spotřebitelům. Několik testů nezávisle na sobě prokázalo, že do zemí střední a východní Evropy proudí méně kvalitní zboží než do starých členských státu unie. Problém se týkal nejen potravin, ale například také pracích prášků.

Na tématu se silně profilovala i bývalá česká vláda. Výsledkem bylo, že dvojí kvalitu potravin začala řešit Evropská komise, která má připravit návrhy, jak situaci zlepšit. Podle eurokomisařky Věry Jourové, která za oblast odpovídá, by byly účinné rychlé sankce. S konkrétními plány by měla přijít do března příštího roku.

Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) ale v rozhovoru pro INFO.CZ upozornila, že řešení je během na dlouhou trať. Ačkoli už nyní se firmy začaly mírně lepšit, podle Sehnalové přijde výraznější posun až v rámci několika let.