Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci AfD jezdí s proruskými aktivisty na Ukrajinu. Stýkali se i s ruským špionem

Poslanci AfD jezdí s proruskými aktivisty na Ukrajinu. Stýkali se i s ruským špionem

Představitelé euroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD) jezdí na pochybné mise do oblastí východní Evropy. Působí tam jako pozorovatelé organizace, kterou založil Polák Mateusz Piskorski. Toho nyní v Polsku soudí za špionáž pro ruskou tajnou službu FSB.

Manuel Ochsenreiter vystoupil na jednom z mítinků Alternativy pro Německo. Mluvil o svých cestách do krizových regionů na východě Ukrajiny, kde proti sobě stojí ukrajinští vojáci a proruští separatisté. Zároveň se prezentuje jako novinář poskytující alternativu západním médiím.

Zápisy ze svých cest publikuje v proruském a protizápadním listu Erst, jehož je také šéfredaktor. Jeho čtenáři od něj dostanou i radu, koho volit v zářijových parlamentních volbách. Doporučuje jim samozřejmě AfD.

Ochsenreiter byl přitom v minulosti členem organizace Junge Union, mládežnické frakce křesťanských demokratů. Nyní stojí na opačném břehu. Oslavuje východoněmecké důchodce, kteří se fotí v triku s obrazem Vladimira Putina a ruskou vlajkou.

Na jeho cestách do východní Evropy ho doprovází Polák Mateusz Piskorski. V Polsku se proslavil založením strany Zmiana, která se prezentuje jako první neamerická strana v zemi, a zřízením Evropského centra pro geopolitické analýzy (ECAG).

Institut organizuje pozorovací cesty do regionů, kde se konají kontroverzní volby a referenda. Na jejich správný průběh následně dohlíží. Na rozdíl od OBSE, která provádí stejnou činnost, však ECAG nemusí dodržovat žádné mezinárodní standardy.

ECAG má i svoji německou odnož, jejíž předsedou je Ochsenreiter. Piskorski tam působí jako místopředseda. Na chodu se podílí i někteří lidé z AfD, například šéf mládežnické organizace strany Markus Frohnmaier nebo zemský poslanec z Bádenska-Württembergska Thomas Rudy.

Piskorski však už nyní aktivní není. Řeší vlastní problémy. V Polsku ho viní ze špionáže pro ruskou tajnou službu FSB. V zemi měl také šířit ruskou propagandu. Německé tajné služby ho označují za placeného ruského agitátora. Jeho advokát ale argumentuje, že Piskorského konání nesplňuje parametry špionáže.

Institut však funguje dále. Ochsenreiter s Rudym byli loni v červenci na Donbase, kde dozorovali primární volby v separatistických oblastech. Rudy konstatoval, že regiony jako Doněck, Luhansk nebo Náhorní Karabach, sporné území mezi Arménií a Ázerbajdžánem, jsou normální oblasti, kde jsou mírné nesrovnalosti, ale jinak vše probíhá demokraticky.

Styky mezi představiteli AfD a proruskými aktivisty pokračují navzdory tomu, že se Ochsenreiter a Piskorski objevili na uniklém seznamu poradce předsedy ruského parlamentu. Nezastavili je ani zveřejněné e-maily poradce prezidenta Vladimira Putin, z nichž vyplývá, že tamní vláda přikládá podobným lidem v zahraničí velký význam.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1