Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Postupuje hloupě, ohrožuje prezidenta." Nad Trumpovým synem se stahují mračna

„Postupuje hloupě, ohrožuje prezidenta." Nad Trumpovým synem se stahují mračna

Když v sobotu list The New York Times uveřejnil informaci o setkání syna prezidenta Donalda Trumpa s ruskou právničkou napojenou na Kreml, snad ani sám Donald Trump junior netušil vážnost situace. Od té doby se na něj valí jedna pohroma za druhou. Jeho obhajoba mu přitom možná více škodí, než pomáhá.

Dosud byl největším strašákem amerických politiků ruský velvyslanec ve Spojených státech Sergej Kisljak. Alespoň v těchto dnech to ale vypadá, že jeho roli převzala právnička Natalja Veselnická. Schůzku s ní nyní musí složitě vysvětlovat syn amerického prezidenta Donald Trump junior.

Podle The New York Times se měl loni 3. června na Trumpa obrátit britský bulvární novinář Rob Goldstone. Nabídl mu, že může sehnat kompromitující materiály na protikandidátku jeho otce v prezidentských volbách. Zároveň zdůraznil, že materiály pocházejí od Rusů, konkrétně od generálního prokurátora Jurije Čajky.

Výmluvy vystřídalo přiznání

Není jisté, co za informace Rusové nabízeli, ani jestli mají spojitost s hackerskými útoky na emailové účty představitelů Demokratické strany. Čajka je ale člověkem s přímými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Trump junior emailovou konverzaci mezi ním a Goldstonem potvrdil. Na Twitteru dokonce zveřejnil její úplné znění. Z ní vyplývá, že informace novinářů byly správné. „Jestli to je to, co říkáte, pak se mi to líbí, hlavně později v létě,“ píše Trump. Goldstone měl následně zprostředkovat setkání s Veselnickou.

 

Právě schůzka Trumpa juniora a ruské právničky napojené na Kreml skandál v sobotu odstartovala. Od té doby se prezidentův syn nemůže dostat z kruhu obvinění a vysvětlování. Naopak se do něj stále více zamotává.

Trump junior se zprvu snažil schůzku bagatelizovat. Tvrdil, že se na ní mluvilo o zrušeném programu na adopci ruských dětí americkými občany. Podobně vysvětluje setkání také Veselnická. Ta odmítá, že by disponovala diskreditujícícmi materiály o Clintonové. Prý chtěla jednat o takzvaném Magnitského seznamu, který vystavuje americkým sankcím ruské činitele porušující lidská práva.

Když list následně zveřejnil informace, že se schůzkou souhlasil v očekávání zisku kompra na Clintonovou, stala se nečekaná věc. „Její výroky byly nejasné, nejednoznačné a neměly smysl. Žádné podrobnosti neposkytla, dokonce je ani nenabídla. Rychle se ukázalo, že smysluplné informace nemá,“ pravil, čímž odhalení The New York Times potvrdil.

Podle právníků oslovených webem The Daily Beast jeho prvotní kroky naznačovaly, že jednal na vlastní pěst a neobstaral si poradce, který by mu vysvětlil, jak na zjištění novinářů reagovat.

Ohrožuje syn důvěryhodnost otce?

„Je pro mě velice složité uvěřit, že by mu nějaký právník mu radil, aby veřejně prohlásil tvrzení o tom, co se stalo na setkání s agentkou ruské vlády,“ divil se někdejší federální žalobce Renato Mariotti, jenž označil Trumpovo jednání za hloupé.

Trump ohlásil, že si již našel právního zástupce. Experti oslovení The Daily Beast však nechápou ani další postup prezidentova syna. Ten v pondělí tweetoval, že by rád vypovídal před senátním výborem. V úterý přišlo zmíněné zveřejnění mailové korespondence.

„Dobrý právník by mu doporučil, aby přestal mluvit, přestal tweetovat, přestal věc jakkoli komentovat, dokud nebudeme mít přehled o všech skutečnostech,“ tvrdí obhájce Scott Greenfield. Mariotti navíc upozornil, že tweet o spolupráci s výborem přišel velice rychle po první výzvě od senátorky Susan Collinsové. Při konzultaci s právníkem se podle něj rozhoduje v rámci dnů, nikoli tří hodin, za které Trump reagoval.

The New York Times teď poukázaly ještě na jeden aspekt celé záležitost. A to, jak komunikace Trumpa juniora podrývá důvěryhodnost Bílého domu. V editorialu se ptají, nakolik je nyní možné věřit vládním prohlášením například ohledně ruského ovlivňování prezidentských voleb včetně těch, která novinářům přednesl ministr zahraničí Rex Tillerson minulý týden po schůzce Trumpa seniora s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1