Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potravinový program nevydal zprávu o hladovění Rohingů. Šel tak na ruku barmské vládě, tvrdí zdroj

Potravinový program nevydal zprávu o hladovění Rohingů. Šel tak na ruku barmské vládě, tvrdí zdroj

Poté, co koncem září vyšlo najevo, že zastoupení OSN v Barmě o rostoucím napětí a zhoršující se situaci muslimské menšiny Rohingů dobře vědělo a vědomě před tím na přání barmské vlády zavíralo oči, se ven dostalo další pobuřující zjištění. Jak zjistil britský deník The Guardian, přidružená organizace OSN pro potravinovou pomoc nevydala plánovanou zprávu o hladovění pronásledovaného obyvatelstva – opět na žádost barmské vlády, která chtěla, aby byl dokument úplně odstraněn. V souladu s tím, jak se chtěla Rohingů zbavit.

Červencové hodnocení Světového potravinového programu (WFP) bylo varovné. Ve zprávě o situaci v Barmě stálo, že víc než 80 tisíc rohingských dětí mladších pěti let trpí nedostatkem jídla a rychlým úbytkem hmotnosti. Šestistránkový dokument ale světlo světa nikdy nespatřil – WFP se namísto vydání zprávy jen omezil na prohlášení, že organizace spolupracuje s barmskou vládou na „revidované verzi“ dokumentu.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley na dotaz Guardianu ujistil, že agentura zprávu brzy vydá „Hodnocení nemá být odstraněno a já jsem nařídil, aby bylo znovu zveřejněno – neprodleně a ve své původní podobě,“ napsal v emailu Beasley. „Zjednodušeně řečeno, Světový potravinový program za výsledky zprávy pevně stojí.“

Pro britský deník Beasley také řekl, že se situace v barmském Arakanském státě, kde muslimští Rohingové žijí, od té doby pravděpodobně ještě zhoršila, a vyzval barmskou vládu, aby humanitárním organizacím umožnila přístup do postižené oblasti.

720p 360p
Rohingové

Konzultant, který spolupracoval s WFP i zastoupením OSN v Barmě, však pod podmínkou anonymity tvrdí něco jiného. Světový potravinový program podle něj omezil dodávky jídla vnitřně vysídleným Rohingům, i když si byl dobře vědomý toho, že je tím žene do záhuby.

Zastoupení WFP v Barmě podle jeho svědectví navíc upřednostňovalo vztah s barmskou vládou před poskytováním humanitárních potřeb Rohingům. Právě proto Světový potravinový program zmiňovanou zprávu pozastavil.

Dokument totiž mimo jiné požadoval, aby byla další humanitární pomoc poskytnuta víc než 225 tisícům lidem. To ale barmanská vláda, která pomoc Rohingům vehementně blokovala, v žádném případě nechtěla. K této kritice se WFP pro Guardian odmítl vyjádřit a nepsal jen, že „záměrem WFP v Barmě je a vždy bylo pokrýt potravinové a výživové potřeby bezbranných lidí.“

Zjištění Guardianu přichází necelé tři týdny po jiném odhalení britské televize BBC, podle které to byla právě OSN, která mohla současné likvidaci Rohingů barmskou armádou zabránit.

Jak totiž tvrdí zdroje BBC z řad mezinárodních organizací a dokonce i samotné OSN, čtyři roky před vypuknutím krize se šéfka týmu OSN v Barmě – Kanaďanka Renata Lok-Dessallienová – snažila bránit lidskoprávním aktivistům, aby situaci Rohingů v takzvaném Arakanském státě prozkoumali. Kromě toho se navíc snažila umlčet jakoukoliv veřejnou obhajobu Rohingů i pracovníky, kteří chtěli upozornit na možné propuknutí etnických čistek. Mluvit o hrozící etnické čistce Rohingů tak bylo pro pracovníky OSN v Barmě tabu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1