Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potvrdí Macron svůj úspěch? Dnes by jeho hnutí v parlamentních volbách zvítězilo, ukázal průzkum

Potvrdí Macron svůj úspěch? Dnes by jeho hnutí v parlamentních volbách zvítězilo, ukázal průzkum

Francouzské parlamentní volby jsou za rohem a celá Evropa bude sledovat, zda se v nich podaří novému prezidentovi Emmanuelu Macronovi zopakovat úspěch z voleb prezidentských. Dnes zveřejněné průzkumy mu však hrají do karet. Jeho centristické hnutí Republika v pohybu (LREM) by podle nich nyní v parlamentních volbách s velkým náskokem zvítězilo. Druzí by skončili konzervativní Republikáni, kteří by jen těsně předehnali nacionalistickou Národní frontu (FN) Marine Le Penové.

Nové hnutí nově zvoleného centristického prezidenta má naději získat příští měsíc až třetinu hlasů. Dnešní sondáž společnosti Elabe provedenou pro televizi BFM mu přisuzuje podporu 33 procent hlasujících v prvním kole, které se uskuteční 11. června.

Průzkum společnosti Ifop pro magazín Paris Match, televizi CNews TV a rozhlasovou stanici Sud Radio přiřkl Macronovu hnutí 31 procent, což je o 22 procent více než v průzkumu ze 4. a 5. května. To bylo ještě před zvolením Macrona hlavou státu ve druhém kole prezidentských voleb, v nichž porazil Le Penovou. Tehdy se ještě jeho hnutí nejmenovalo Republika v pohybu (La République en marche), ale Vpřed! (En Marche!).

V průzkumu Elabe odpovědělo 20 procent respondentů, že by volilo pravicové Republikány, v průzkumu Ifop takto odpovědělo 19 procent dotázaných. Krajně pravicová Národní fronta se drží jen v těsném závěsu za Republikány se ziskem 19 (Elabe), potažmo 18 (Ifop) procent.

Krajně levicové hnutí Nepodrobená Francie se nyní těší podpoře 15 (Ifop), případně 12 procent (Elabe) Francouzů. Až daleko za tímto hnutím je se zhruba sedmiprocentní podporou Socialistická strana, která ještě v roce 2012 volby vyhrála se ziskem 29,5 procenta. Předchozí nepopulární socialistický prezident François Hollande však strhl ke dnu i svou stranu.

Žádný z dnešních průzkumů nepřinesl odhady, kolik parlamentních křesel by jednotlivé strany mohly získat po druhém volebním kole, které je naplánováno na 18. června.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1