Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Povinné kvóty na migranty u soudu. Unii kvůli nim žalovaly Slovensko a Maďarsko

Povinné kvóty na migranty u soudu. Unii kvůli nim žalovaly Slovensko a Maďarsko

Slovensko a Maďarsko před Soudním dvorem Evropské unie vysvětlovaly důvody, proč se jim nelíbí rozhodnutí členských zemí EU ze září 2015 o přerozdělení 120 000 migrantů podle kvót. Maďarský zástupce tehdejší krok, který měl ulehčit Itálii a Řecku, označil za politické rozhodnutí, podle názoru Slovenska bylo kromě jiného neadekvátní a neúčinné. Stejného výsledku bylo podle obou zemí možné dosáhnout i jiným způsobem, například zlepšením ochrany hranic EU a rychlejšími návraty těch, kdo na azyl právo nemají.

Odpor zemí visegrádské skupiny k návrhu na toto mimořádné přerozdělení podle kvót byl zřejmý už v roce 2015. Ministři ale tehdy své kolegy z Maďarska, Slovenska, České republiky a Rumunska přehlasovali, předsednickému Lucembursku stačila k prosazení návrhu takzvaná kvalifikovaná většina. Program následně část zemí EU v praxi bojkotovala.

Soudní dvůr EU dnes o věci nerozhodne, jeho generální advokát Yves Bot v řádu měsíců vypracuje své stanovisko k věci. Samotný rozsudek by tak mohl padnout na konci letošního roku, míní pozorovatelé. Výrok soudu by přitom mohl mít vliv i na nynější debatu v EU o reformě unijního azylového systému. V něm totiž jako opatření pro případ krize Evropská komise navrhla trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl ze země zasažené migračním tokem.

Maďarsko a Slovensko před unijním soudem podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty nakonec hlasovalo. Jeho zástupkyně u soudu poukázala na související bezpečnostní rizika, neboť přijatý mechanismus podle ní neumožnil kontrolovat žadatele a řešit možné bezpečnostní hrozby.

Slovensko argumentuje, že věc jde proti přání summitu EU, tedy prezidentů a premiérů členských zemí. Rozhodnutí podle Bratislavy mělo být přijato legislativním postupem, Rada EU volbou jiného řešení zasáhla do práv Evropského parlamentu i národních parlamentů.

Porušeny byly podle Bratislavy principy zastupitelské demokracie, institucionální rovnováhy a řádné správy věcí veřejných, stojí v žalobě. Slovensko také míní, že rozhodnutí „zjevně není vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle“.

Dnes to zástupci zemí před soudem demonstrovali na faktu, že k 5. květnu letošního roku bylo v rámci programu přesunuto jen 18 119 osob. „Rada trvá na tom, že v době přijetí rozhodnutí bylo rozhodnutí adekvátní a přiměřené dané situaci,“ reagovala dnes zástupkyně Rady. Migrační krize, jakou Evropa nepamatuje, podle ní ohrožovala samotnou existenci schengenského prostoru. Připomněla také, že v roce 2015 se počty příchozích do Itálie a Řecka podle Frontexu (evropské pohraniční stráže) zvýšily o 1516 procent. „Jestli tohle není náhlý a hromadný příliv migrantů, tak Rada už neví, co by jím mohlo být,“ poznamenala.

Maďarský reprezentant se dnes zmínil též o rozhodnutí své vlády, která odmítla, aby Maďarsko bylo jednou ze tří zemí, odkud měli být migranti přerozdělováni. Skutečnost, že vzápětí bylo Budapešti nařízeno migranty naopak přijmout, označil za diskriminační. „To, že jsme odmítli určitou formu pomoci, neznamená, že jsme pomoc nepotřebovali vůbec,“ upozornil. Fakt, že ani po maďarském odmítnutí se klíčové číslo 120 000 v návrhu nezměnilo, je podle maďarského zástupce dokladem politické povahy rychle přijatého rozhodnutí.

„Povinná relokace byla něco, co bylo třeba prosadit - co nejrychleji a za libovolnou cenu,“ prohlásil maďarský představitel na dnešním jednání soudu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744