Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pracovník Oxfamu v interním šetření přiznal sex s prostitutkami. Nyní obvinění odmítá

Pracovník Oxfamu v interním šetření přiznal sex s prostitutkami. Nyní obvinění odmítá

Šéf mise humanitární organizace Oxfam po zemětřesení na Haiti z roku 2010 při interním vyšetřování obvinění v roce 2011 přiznal, že si do svého obydlí během působení v Karibiku vodil prostitutky. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnes zveřejněných dokumentů britské charitativní organizace. Bývalý pracovník Oxfamu Roland van Hauwermeiren minulý týden odmítl, že by někdy dával peníze sexuálním pracovnicím.

Zveřejněný 11stránkový dokument popisuje, jak charita postupovala poté, co v létě roku 2011 obdržela informace o tom, že několik členů mise na Haiti porušuje etická pravidla Oxfamu týkající se sexuálního zneužívání, podvádění, nedbalosti a protežování příbuzných. Organizace se prý snaží být „tak transparentní, jak je to jen možné,“ a to zejména s ohledem na „narušení důvěry, k němuž došlo.“

Van Hauwermeiren ze své pozice na Haiti v roce 2011 odstoupil, v důsledku interního vyšetřování bylo z mise v karibském státě staženo dalších šest pracovníků. Van Hauwermeiren poté ještě dva roky působil v Bangladéši v obdobné roli u organizace Action Against Hunger. Ta prý od Oxfamu nedostala žádné informace o jeho nevhodném chování.

Obvinění točící se kolem 68letého Belgičana nedávno popsal britský deník The Times, podle jehož zdrojů se na Haiti odehrávaly divoké večírky placené z prostředků charity, docházelo údajně i ke zneužívání mladistvých. Van Hauwermeiren nařčení odmítá. Minulý týden uvedl, že na Haiti udržoval vztah s místní ženou, ale o prostitutku nešlo. Komentář k poslednímu vývoji se od něj agentuře Reuters zatím nepodařilo získat.

Záznamy z interního vyšetřování dále například odhalují, že tři z problémových pracovníků na Haiti kvůli zatajení přečinů fyzicky zastrašovali svého kolegu, informoval deník The Guardian. Van Hauwermeiren mezi nimi údajně nefiguruje.

Verze zprávy, kterou dostala k dispozici média, však není kompletní. Některé pasáže jsou v ní začerněné kvůli utajení totožnosti zainteresovaných osob, včetně jmen mužů, kteří se měli dopustit zastrašování svědka. Plnou verzi dokumentu má dnes Oxfam předložit haitské vládě, přičemž se má organizace omluvit za „pochybení“.

Kvůli skandálu, který se týká také aktivit Oxfamu v Čadu a Libérii, přezkoumávají hospodaření jedné z největších charitativních organizací na světě britské úřady i Evropská unie. Ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimaová slíbila, že za účelem vyšetření nových obvinění vznikne zvláštní komise.

„Jakkoli je obtížné naplnit požadavky na transparentnost a jakkoli je těžké vyrovnat se s chybami z minulosti, věříme, že v konečném důsledku nám tohle pomůže učinit smysluplné kroky a stát se efektivnějšími v našem úsilí bojovat proti chudobě a pomáhat lidem zasaženým katastrofami,“ uvedla britská charita, která má ve více než 90 zemích světa dohromady téměř 10 tisíc pracovníků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1