Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prasečí krev, maskérka a převoz až do márnice. Babčenko odhalil detaily své fingované smrti

Prasečí krev, maskérka a převoz až do márnice. Babčenko odhalil detaily své fingované smrti

Ruský opoziční novinář Arkadij Babčenko poprvé ve větších detailech popsal, jak se mu podařilo předstírat před celým světem svou smrt. Pomáhali mu přitom nejen tajné služby, ale také maskérka a část záchranářů, kteří o zvláštní operaci věděli. O Babčenkově smrti média informovala v úterý. Ve středu ale vystoupil na tiskové konferenci, na které tajné služby prohlásily, že ho chtěla zavraždit ruská FSB a fingováním novinářovy smrti se jim podařilo tragédii zabránit.

Babčenko se o operaci poprvé dozvěděl před měsícem, původně se na ní prý podílet nechtěl. „Moje první reakce byla: k čertu s vámi, sbalím se a pojedu na Severní pól. Poté mi ale došlo, že Skripal se také pokusil skrývat,“ dodal dnes novinář a připomněl případ dvojitého agenta, z jehož otravy Západ viní Moskvu.

V noc údajné vraždy Babčenka nalíčila maskérka, která přišla k němu do bytu. Tajné služby mu daly tričko, ve kterém byly díry po kulkách a vylily na něj prasečí krev. Poté předstíral, že je mrtvý a to i v době, kdy na místo přijeli záchranáři, kteří o akci věděli. Poté ho v sanitce převezli do nemocnice, kde ho prohlásili mrtvým a poslali ho do márnice.

„Když se za mnou zavřely dveře márnice, tak jsem mohl vyjít ven,“ řekl Babčenko. Poté ze sebe umyl falešnou krev a zahalil se do prostěradla. „Poté jsem se díval na zprávy, jak říkali, jaký jsem byl skvělý.“ Celá akce podle něj začala v šest hodin večer a skončila v 5 hodin ráno, kdy už byl převezený na tajné místo, omyl se a šel spát.

Babčenko dnes reagoval i na kritiku některých svých kolegů a expertů, kteří varovali, že fingovaná vražda zašla až příliš daleko. „Já jsem o tom nerozhodoval, já nepřemýšlel, jak to provést co nejlépe. Ti novináři, kteří si myslí, že jsme překročili červenou linii: kamarádi, když vám někdo ukáže fotografii vašeho vraha, a řekne, frajere chceš přežít, nebo dodržovat nějaké etické zásady profese? Já se rozhodl, že radši zůstanu naživu.“

Jeho další plány jsou prý teď jednoduché. „Chci se pořádně vyspat, možná se opiju a pak se probudím tak za dva až tři dny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1