Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pravice ve Francii vybírá prezidentského kandidáta: Kdo porazí Marine Le Penovou?

Pravice ve Francii vybírá prezidentského kandidáta: Kdo porazí Marine Le Penovou?

Bude to nejspíš souboj tří titánů. Dva bývalí premiéři, Alain Juppé a François Fillon, a někdejší prezident Nicolas Sarkozy patří mezi největší favority dnešního prvního kola primárek francouzské pravice. Voliči ve volbách rozhodnou, kdo příští rok změří síly s Marine Le Penovou z krajně pravicové Národní fronty, která se pravděpodobně probojuje do druhého kola prezidentského klání na jaře příštího roku.

Měl to být comeback roku, ale po posledních číslech, která přinesly agentury, nemusí. Před bývalým premiérem Alainem Juppém, který se dokázal oklepat z vážných finančních skandálů a získat zpět důvěru lidí, se dveře do Elysejského paláce začaly pozvolna přivírat. Ještě před několika týdny byl jasným šampionem dvoukolových primárek tradiční pravice a tím, kdo může na cestě za dalším prezidentským úřadem zastavit druhého favorizovaného Nicolase Sarkozyho.

Jak se ale ukázalo hlavně v posledních dnech, v cílové rovince se objevil ještě třetí muž, který může výrazně zamíchat kartami. Je jím někdejší Sarkozyho premiér François Fillon.

Primárky francouzské pravice
Otevřené primární volby francouzské tradiční pravice probíhají poprvé v historii a mají dvě kola. První kolo proběhne v neděli 20. listopadu a druhé o týden později, tedy 27. listopadu. Do druhého kola postoupí dva uchazeči o kandidaturu, kteří získají nejvíce hlasů. Druhé kole se nebude konat v případě, pokud jeden uchazeč o kandidaturu získá v prvním kole minimálně 50 % hlasů. Volební místnosti se dnes otevřou v 7 hodin ráno a uzavřou v 19 hodin večer.

Fillonovy šance na postup do druhého kola vzrostly zejména po sérii živě přenášených televizních debatách v minulých týdnech, v nichž se politik blýskl promyšleným plánem ekonomických reforem a chytře mířenou kritikou svých největších soupeřů. „Zdá se, že Fillon, který vede svou kampaň už téměř dva roky, nabral druhý dech,“ poznamenávali někteří zahraniční komentátoři.

Kandidáti v primárkách francouzské praviceKandidáti v primárkách francouzské praviceautor: Info.cz

Pokud mají pravdu, Fillon může dnes večer postoupit do druhého kola primárek spolu s Juppém, nebo se Sarkozym. Deník Le Figaro jej dokonce vidí jako toho, kdo může celé primárky vyhrát a v jarním prezidentském klání se poprat o úřad prezidenta republiky nejpravděpodobněji s kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovou. 

Podle průzkumu Opinionway z minulého týdne by Fillon ve druhém kole primárek, které proběhne přesně za týden, porazil Juppého v poměru 54:46. Pokud by do druhého kola postoupil společně se Sarkozym, jeho prvenství by mohlo být ještě jednoznačnější (54:41).

Francouzi vybírají pravicového kandidáta na prezidenta pomocí otevřených primárek poprvé v historii. Jak poznamenává řada politologů, bude velmi záležet na tom, kolik lidí se rozhodne jít volit. Podle odhadů se dnešních voleb může zúčastnit 2,6 až tři miliony voličů a rozhodovat nebudou pouze hlasy příznivců Republikánů, ale i dalších středopravicových a pravicových stran v celé zemi. Možnost zúčastnit se primárek pravice budou mít i Francouzi žijící v zahraničí, kteří budou hlasovat online. Jejich počet se odhaduje na 60 tisíc.

Prezidentské volby ve Francii
Dvoukolové prezidentské volby ve Francii jsou plánovány na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.

V primárních volbách pravice se utká celkem sedm kandidátů. Kromě Juppého, Sarkozyho a Fillona ještě Bruno Le Maire, Jean-François Copé, Nathalie Kosciusko-Morizet a Jean-Frédéric Poisson.

Ne všem ale jde o to postoupit do druhého kola. „Jen někteří z těchto uchazečů o kandidaturu skutečně stojí. Už nyní vědí, že to není primárně o nich, ale že jejich úlohou je reprezentovat určitý politický směr či filosofii uvnitř pravice. Důležité je, aby byli vidět, avšak nikoliv pro prezidentské volby samotné, ale pro další politickou hru uvnitř strany,“ vysvětluje v rozhovoru pro Info.cz politolog Michel Perottino.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1