Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pravicový populismus je jed, varovala před smetánkou v Davosu Merkelová. Mířila na Trumpa?

Pravicový populismus je jed, varovala před smetánkou v Davosu Merkelová. Mířila na Trumpa?

Před protekcionismem a novým nacionalismem varovala dnes ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu německá kancléřka Angela Merkelová. Snaha o izolaci podle ní není řešením výzev, kterým v současném světě státy čelí. Světové společenství ujistila, že navzdory komplikacím při sestavování nové vlády bude Německo i nadále přispívat k řešení mezinárodních krizí.

„Jsme přesvědčeni, že izolace není cestou vpřed. Jsme přesvědčeni, že musíme spolupracovat, že protekcionismus není správnou odpovědí," uvedla Merkelová na hospodářské fóru ve švýcarském horském letovisku.

Pokud je někdo přesvědčen, že nejsou věci ve své současné podobě spravedlivé, je podle německé kancléřky třeba hledat mnohostranná a nikoli jednostranná řešení. Konkrétního politika či zemi, která se k jednostranným řešením v současnosti uchylují, kancléřka nejmenovala.

Národní egoismus, populismus a polarizující atmosféru v mnoha státech světa podle Merkelové vyvolal i strach lidí, že tváří v tvář digitalizaci a celosvětovým změnám, zůstanou pozadu. Podle Merkelové pochybují nyní lidé i o tom, zda může multilaterální spolupráce vyřešit jejich problémy. Pravicový populismus, který posiluje v reakci na tyto obavy, ale Merkelová považuje za „jed".

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Mezinárodní společenství kancléřka ujistila, že Německo chce být i navzdory aktuálním problémům kolem vzniku nové vlády silným hráčem při řešení krizí. „Německo chce být zemí, která bude i v budoucnu přispívat ke společnému řešení problémů budoucnosti," uvedla Merkelová.

Ve svém projevu vyzvala předsedkyně německé vlády členské státy EU, aby ještě více spolupracovaly v zahraniční politice. Nutné je to podle ní především proto, že se velká část světových konfliktů odehrává „před našimi dveřmi". Jako příklad uvedla válku v Sýrii, ve které EU podle ní nehrála prakticky žádnou roli.

Evropa by si podle Merkelové také neměla stěžovat, pokud některé země změní své daňové systémy, jako to před časem udělaly Spojené státy. Místo toho by měla odpovědět vlastními reformami.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1