Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 30 lety byl zajat v Afghánistánu, teď se prý ukrajinský voják sovětské armády vrací na Volyň

Před 30 lety byl zajat v Afghánistánu, teď se prý ukrajinský voják sovětské armády vrací na Volyň

Hovoří jazykem dárí, tedy afghánskou verzí perštiny. Je muslimem. Má pět dětí a několik obchodů. Aktivně se účastní boje proti radikálům z hnutí Taliban. Potud vlastně nic zvláštního, pokud by tímto bojovníkem ovšem údajně nebyl původem ukrajinský voják sovětské armády Igor Bělokurov. Muž toho jména byl opravdu afghánskými protisovětskými rebely zajat 9. dubna 1988.

Celý příběh nápadně připomíná dobrodružný román. I když zatím není jasné, jak skončí. A zda všichni jeho účastníci říkají celou a čistou pravdu. Každopádně o něm referovala renomovaná média typu britské stanice BBC a jako aktér se do něj zapojil třeba i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který případ sleduje a jeho vyšetřením pověřil zákonodárce ze svého parlamentního bloku.

Tedy, letos v březnu zavítal ukrajinský geofyzik Andrej Kadun v rámci pracovního kontraktu do severního Afghánistánu, kde na banální odpověď ohledně vlastního původu dostal od místních překvapivou odpověď. „Ukrajinec? My tu máme taky jednoho!“ Andrej projevil zájem se s neznámým krajanem setkat. Brzy spatřil muže, který je v okolí znám jako Amredin. Hovořili spolu skrze tlumočníka, i když kyjevský expert nabyl dojmu, že neznámý rusky, ba snad i ukrajinsky rozumí, a to dobře. Jen se prý bál dát tuto znalost najevo. Alespoň tak průběh překvapivého setkání popsal s odkazem na očité svědky web listu Moskevský komsomolec.

Andrej Kadun po návratu domů kontaktoval ukrajinské veterány afghánské války. Ta proběhla v letech 1979–1989 a zemřelo při ní na 15 tisíc sovětských vojáků. Dodnes jsou na seznamu pohřešovaných více než čtyři stovky příslušníku armády již neexistujícího komunistické říše.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Ukrajinské expedice za ztraceným synem

Letos v březnu se do Afghánistánu za Amredinem vydala první skupina ukrajinských veteránů a expertů. Ti tvrdí, že muž, se kterým se setkali, ztratil jak paměť, tak schopnost hovořit slovanskými jazyky. Bývalí vojáci se domnívají, že se tak stalo v důsledku mučení, kterému byl vystaven poté, co upadl do zajetí afghánských povstalců. Což údajně dokazují charakteristické jizvy na jeho těle. Amredin, který se identifikuje s islámem stejně jako všichni v jeho okolí, si tehdy na své původní jméno nevzpomněl (měl-li ovšem nějaké). Prý se mu ale vybavilo, že pochází z Volyně, tedy z regionu na severozápadě nynější Ukrajiny.

Takový člověk je – nebo by mohl být – je jeden. Igor Bělokurov. Poddůstojník, který byl zajat zkraje dubna roku 1988 v oblasti Kandaháru, tedy na jihu země. Jeho matka stále žije a dokonce svému ztracenému synovi už pořídila náhrobek. Jako mrtvému. V pořadu ostrovní stanice BBC při pohledu na snímek muže oděného na afghánský způsob konstatovala, že tento bojovník by mohl být její syn. Na což usoudila podle charakteristických znaků obličeje. A skrze kameru ho vyzvala, ať se vrátí na Volyň, kde mu už shání nevěstu.

Také Amredin, nebo snad Igor prý reagoval na záběry z Ukrajiny s pohnutím. „Když jsme mu ukázali video, ze kterého hovoří jeho matka, zalily se mu oči slzami. Odešel do jiného pokoje a dlouho se nevracel.“ říká ukrajinský poslanec Sergej Kunicyn, který je spolupracovníkem nynějšího prezidenta Porošenka a vede speciální pracovní skupinu ustavenou pro tento případ. Kunicyn je sám afghánským veteránem a do země, kde bojoval ještě pod sovětskou vlajkou, se kvůli ztracenému vojákovi vrátil. A je si takřka jist, že jde o znovunalezeného Ukrajince. „My pro něj už vyřizujeme všechny náležitosti, aby se s námi mohl vrátit domů,“ uvedl pro agenturu Unian.

720p 360p
Terezu H. v Pákistánu nechytili náhodou. Sousední stát heroinem zásobuje celý svět

Rozhodne nakonec DNA? 

V kauze je řada nesrovnalostí. Jak se Igor dostal z paštunského jihu na sever země, kde byl nalezen mezi afghánskými Turkmeny? Umí tedy hovořit ukrajinsky, nebo řeč zapomněl? Jiná média pak naznačují, že došlo k záměně dvou mužů – jinými slovy, že ruská a ukrajinská média slila dva příběhy v jeden a že o Igorovu identitu se hlásí hned dva lidé. Na druhou stranu: ještě dlouho po odchodu kremelské armády z Afghánistánu se objevovali ztracení vojáci z různých částí bývalého Sovětského svazu, kteří si v zemi někdejších nepřátel vybudovali nový život. I oni konvertovali k islámu (pokud už středoasijskými muslimy nebyli) a osvojili si místní jazyk. A to z pochopitelných důvodů, jinak by se totiž s okolím sžili jen těžko.

Ukrajinští specialisté muži známému jako Amredin každopádně odebrali vzorek DNA. Jeho údajní příbuzní na Ukrajině jsou výzkumníkům k dispozici. Patrně věda tedy rozhodne, zda se záhy uskuteční návrat ztraceného syna po dlouhých třiceti letech.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1