Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před nacisty zachránil 600 dětí, ukrýval je v koších na prádlo. Hrdina van Hulst zemřel ve 107 letech

Před nacisty zachránil 600 dětí, ukrýval je v koších na prádlo. Hrdina van Hulst zemřel ve 107 letech
 

Hrdina, jakých nebylo mnoho. Johan van Hulst za války zachránil více než 600 mladých Židů, kvůli kterým soustavně riskoval vlastní život. Později se stal senátorem v barvách křesťansko-demokratické strany. Dožil se úctyhodného věku – zemřel před týdnem ve 107 letech, jak teď informuje britský Daily Mail.

Johan van Hulst zachraňoval děti, když byl ředitelem protestantské školy, která byla přímo naproti detenčnímu zařízení. To sloužilo nacistům k přípravě dětí pro transporty do táborů smrti. Když bylo plné, některé děti se přesunuly do van Hulstovy školy.

Právě tam vymyslel „geniální systém“ schovávání dětí ve městě – pašoval je postupně v pytlích a koších na prádlo. Nacistům je pak v dokumentech často nepřiznával. Pokud jich do školy přišlo 30, van Hulst jich nahlásil jen 25.

Inspektor nizozemského ministerstva školství se ho v roce 1943 zeptal, zda jsou to židovské děti. „Nečekáte, že vám na tohle odpovím, že ne?“, řekl van Hulst. Kontrolor mu potřásl rukou a řekl, ať je opatrný.

V roce 1945 byl van Hulst prozrazen kolaborantem a musel se začít schovávat.

Během svého života obdržel několik vyznamenání. V roce 1972 byl oceněn titulem Spravedlivý mezi rovnými. Ten se uděluje nežidům, kteří pomáhali zachraňovat Židy během nacistického vraždění.

Van Hulsta vyznamenal i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Při udílení vyznamenání mu řekl, že ten, kdo zachrání jeden život, zachrání vesmír. „Zachránil jste stovky vesmírů. Chci vám poděkovat jménem Židů a hlavně jménem humanity,“ dodal Netanjahu.

Po válce vstoupil do politiky a stal se senátorem za křesťansko-demokratickou stranu. Přes všechny zásluhy měl celý život pocit, že toho nevykonal dost. V roce 2015 řekl, že přemýšlí jen nad tím, kolik toho v životě nestihl. „Lituji, že jsem nezachránil víc dětí,“ řekl.

V Nizozemsku je více než pět tisíc lidí, kteří jsou označení titulem Spravedlivý mezi rovnými, což je druhé nejvyšší číslo na světě.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1