Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Je to pět let, co Spojenými státy a následně zbytkem světa otřásla kauza sledování komunikace milionů lidí. Odhalil ji bývalý konzultant Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.

Jak aféra začala?

Aféra vypukla 5. června 2013, kdy britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů. Následující den The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple. Vláda USA následně přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů, podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody. The Guardian 9. června 2013 odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí Snowden, který už 20. května odletěl do Hongkongu.

Lov na Snowdena

Spojené státy Snowdena obvinily 21. června ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydaly na Snowdena mezinárodní zatykač. Za to mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.

Snowden o dva dny později přiletěl cestou do Ekvádoru na moskevské letiště Šeremeťjevo, které ale nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl. Azyl mu byl poté prodlužován, naposledy loni v lednu mu Rusko udělilo povolení k pobytu na další tři roky, tedy do roku 2020. Snowden usiluje o azyl i v jiných zemích, rád by prý žil v Brazílii.

Část Američanů považuje Snowdena za zrádce, zatímco pro jiné je hrdinou a vlastencem. Snowden tvrdí, že nemohl přihlížet tomu, jak tajné služby ve velkém porušují americkou ústavu. V září 2014 Snowden získal nedotovanou Cenu za správný život, známou spíše jako alternativní Nobelova cena, za to, že "s odvahou a kompetencí odhalil bezpříkladný rozsah státního sledování, které porušuje základní demokratické procesy a ústavní práva." Od norského PEN klubu obdržel cenu za přispění k obraně práva na svobodu slova. V září 2016 měl v USA premiéru film Snowden amerického režiséra Olivera Stonea, který tvrdí že válka proti teroru posloužila jako záminka ke vpádu moci do soukromí pod záminkou zachování demokracie. Snowden byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.

Rozsah špionáže

Média postupně začala zveřejňovat rozsah sledování. Z dokumentů například vyplynulo, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let a že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů. NSA podle dokumentů sledovala téměř 100.000 počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně. Celkem NSA sledovala podle serveru Spiegel Online 122 hlav států. Podle portálu Wikileaks NSA sledovala nejméně v letech 2006 až 2012 tři francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Françoise Hollande.

Letos v lednu prezident Donald Trump podepsal návrh zákona, který umožňuje NSA pokračovat v následujících šesti letech s programem sledování elektronické komunikace na internetu. Nový zákon po několika letech sporů ukončil snahy některých zákonodárců a bojovníků za větší ochranu soukromí změnit rozsah působnosti výzvědných agentur a sledovacích programů.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1