Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Je to pět let, co Spojenými státy a následně zbytkem světa otřásla kauza sledování komunikace milionů lidí. Odhalil ji bývalý konzultant Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.

Jak aféra začala?

Aféra vypukla 5. června 2013, kdy britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů. Následující den The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple. Vláda USA následně přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů, podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody. The Guardian 9. června 2013 odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí Snowden, který už 20. května odletěl do Hongkongu.

Lov na Snowdena

Spojené státy Snowdena obvinily 21. června ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydaly na Snowdena mezinárodní zatykač. Za to mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.

Snowden o dva dny později přiletěl cestou do Ekvádoru na moskevské letiště Šeremeťjevo, které ale nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl. Azyl mu byl poté prodlužován, naposledy loni v lednu mu Rusko udělilo povolení k pobytu na další tři roky, tedy do roku 2020. Snowden usiluje o azyl i v jiných zemích, rád by prý žil v Brazílii.

Část Američanů považuje Snowdena za zrádce, zatímco pro jiné je hrdinou a vlastencem. Snowden tvrdí, že nemohl přihlížet tomu, jak tajné služby ve velkém porušují americkou ústavu. V září 2014 Snowden získal nedotovanou Cenu za správný život, známou spíše jako alternativní Nobelova cena, za to, že "s odvahou a kompetencí odhalil bezpříkladný rozsah státního sledování, které porušuje základní demokratické procesy a ústavní práva." Od norského PEN klubu obdržel cenu za přispění k obraně práva na svobodu slova. V září 2016 měl v USA premiéru film Snowden amerického režiséra Olivera Stonea, který tvrdí že válka proti teroru posloužila jako záminka ke vpádu moci do soukromí pod záminkou zachování demokracie. Snowden byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.

Rozsah špionáže

Média postupně začala zveřejňovat rozsah sledování. Z dokumentů například vyplynulo, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let a že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů. NSA podle dokumentů sledovala téměř 100.000 počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně. Celkem NSA sledovala podle serveru Spiegel Online 122 hlav států. Podle portálu Wikileaks NSA sledovala nejméně v letech 2006 až 2012 tři francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Françoise Hollande.

Letos v lednu prezident Donald Trump podepsal návrh zákona, který umožňuje NSA pokračovat v následujících šesti letech s programem sledování elektronické komunikace na internetu. Nový zákon po několika letech sporů ukončil snahy některých zákonodárců a bojovníků za větší ochranu soukromí změnit rozsah působnosti výzvědných agentur a sledovacích programů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1