Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Před pěti lety světem otřásla kauza Edwarda Snowdena. Co vše na Američany prozradil?

Je to pět let, co Spojenými státy a následně zbytkem světa otřásla kauza sledování komunikace milionů lidí. Odhalil ji bývalý konzultant Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.

Jak aféra začala?

Aféra vypukla 5. června 2013, kdy britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů. Následující den The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple. Vláda USA následně přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů, podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody. The Guardian 9. června 2013 odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí Snowden, který už 20. května odletěl do Hongkongu.

Lov na Snowdena

Spojené státy Snowdena obvinily 21. června ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydaly na Snowdena mezinárodní zatykač. Za to mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.

Snowden o dva dny později přiletěl cestou do Ekvádoru na moskevské letiště Šeremeťjevo, které ale nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl. Azyl mu byl poté prodlužován, naposledy loni v lednu mu Rusko udělilo povolení k pobytu na další tři roky, tedy do roku 2020. Snowden usiluje o azyl i v jiných zemích, rád by prý žil v Brazílii.

Část Američanů považuje Snowdena za zrádce, zatímco pro jiné je hrdinou a vlastencem. Snowden tvrdí, že nemohl přihlížet tomu, jak tajné služby ve velkém porušují americkou ústavu. V září 2014 Snowden získal nedotovanou Cenu za správný život, známou spíše jako alternativní Nobelova cena, za to, že "s odvahou a kompetencí odhalil bezpříkladný rozsah státního sledování, které porušuje základní demokratické procesy a ústavní práva." Od norského PEN klubu obdržel cenu za přispění k obraně práva na svobodu slova. V září 2016 měl v USA premiéru film Snowden amerického režiséra Olivera Stonea, který tvrdí že válka proti teroru posloužila jako záminka ke vpádu moci do soukromí pod záminkou zachování demokracie. Snowden byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.

Rozsah špionáže

Média postupně začala zveřejňovat rozsah sledování. Z dokumentů například vyplynulo, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let a že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů. NSA podle dokumentů sledovala téměř 100.000 počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně. Celkem NSA sledovala podle serveru Spiegel Online 122 hlav států. Podle portálu Wikileaks NSA sledovala nejméně v letech 2006 až 2012 tři francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Françoise Hollande.

Letos v lednu prezident Donald Trump podepsal návrh zákona, který umožňuje NSA pokračovat v následujících šesti letech s programem sledování elektronické komunikace na internetu. Nový zákon po několika letech sporů ukončil snahy některých zákonodárců a bojovníků za větší ochranu soukromí změnit rozsah působnosti výzvědných agentur a sledovacích programů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.