Předražené vajíčko v kleci nebo kokon? Nová budova EU v Bruselu čelí kritice | info.cz

Články odjinud

Předražené vajíčko v kleci nebo kokon? Nová budova EU v Bruselu čelí kritice

Od Nového roku se budou premiéři a prezidenti scházet v Bruselu ve zcela nové a budově. Její výstavbu, která se táhla více než deset let, provázela kritika, že v době, kdy si některé státy v čele s Řeckem utahovaly opasky, EU měla peníze na takové stavby. Podívejte se spolu s INFO.CZ, jak nová budova Evropské rady vypadá.

Vajíčko v kleci nebo kokon. Tak se říká nové budově Evropské rady, která v posledním desetiletí rostla nedaleko Schumanova náměstí v Bruselu, kam se soustředí všechny důležité unijní instituce. Dnes se otevírá veřejnosti a od příštího roku v ní budou probíhat všechna klíčová jednání evropských premiérů a prezidentů. Bude to také sídlo předsedy Evropské rady, kterým je nyní Polák Donald Tusk.

Co je Evropská rada?
Evropská rada patří mezi klíčové instituce EU. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád 28 členských států EU, předseda Evropské rady (nyní Donald Tusk) a předseda Evropské komise (nyní Jean-Claude Juncker). Evropská rada není legislativním orgánem EU, a nezapojuje se proto do jednání o legislativě EU ani jejího přijímání. Jejím úkolem je stanovit politickou agendu EU a obecné politické směry a priority EU. Evropská rada přijímá většinu rozhodnutí na základě konsensu. V některých specifických případech, které jsou stanoveny ve Smlouvách EU, může přijímat rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Pravidelně se schází v Bruselu (tzv. summity). Českou republiku na nich reprezentuje premiér Bohuslav Sobotka.

Rozhodnutí o její výstavbě sahá do období před více než deseti lety, kdy se EU rozrostla o deset nových členů včetně České republiky, které později doplnilo Bulharsko s Rumunskem a Chorvatsko. Spolu s tím se výrazně zvýšil i počet pravidelných jednání evropských ministrů a vrcholných politiků EU (Evropská rada). Dnes není vůbec neobvyklé, aby se v Bruselu konalo osm až devět summitů ročně (původně se politici scházeli čtyřikrát do roka). Naprostý rekord v tomto ohledu drží rok 2015, kdy se konalo dvanáct vrcholných schůzek.

„Budova Justus Lipsius, kde se schází Evropská rada nyní, jednoduše přestala vyhovovat,“ shrnuje William Shapcott ze sekretariátu unijních institucí.

Vysoké náklady

Stavba má podle architektů spíše než vajíčko připomínat lucernu a jejím úkolem je „rozsvítit“ nudnou a šedivou čtvrť, kde se nacházejí unijní instituce. Při její výstavbě se hodně dbalo na to, jaký materiál se použije a jaký bude design. Už v počátečních plánech se počítalo s tím, že Europa bude ekologickou stavbou - její solární panely vyrábějí nejvíce energie v celém Bruselu a na toaletách se splachuje dešťovou vodou. Skleněné atrium je vyrobeno z více než tří tisíc starých oken z dubového dřeva, které sem byly dovezeny ze všech koutů Evropy.

„Je to divný paradox, protože jde o budovu plnou oken, ale vůbec není transparentní. Veřejnost neuvidí nic z toho, co se v ní odehrává,“ říká architekt a aktivista Marco Smitt v narážce na jednání ministrů a premiérů, která se konajíza zavřenými dveřmi. Unijní úředníci odpovídají, že důvodem byly vyšší nároky na bezpečnost.

To, že se lídři EU po dobu svých jednání uzavřou v „kokonu“, není jedinou kritikou, která se na Europu snesla. Další jsou obrovské náklady na její výstavbu, které z původních 240 milionů eur překročily 320 milionů, a také otázka, zda bylo vůbec nutné stavět.

„Byl jsem tady v loňském roce sedmkrát a zdá se mi, že je pro zasedání Evropské rady perfektní,“ rozčiloval se v roce 2011 ještě v původní budově tehdejší premiér David Cameron. Na večeři, kde se rozebírala úsporná opatření bankrotujícího Řecka, které ohrožovalo celou eurozónu, byla lídrům rozdána nákladná brožurka, která megalomanskou stavbu popisovala. „Vidět něco takového je opravdu frustrující,“ řekl tehdy novinářům Cameron.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud