Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předseda Evropské komise míří do Bílého domu. Chce zmírnit obchodní spory s Trumpem

Předseda Evropské komise míří do Bílého domu. Chce zmírnit obchodní spory s Trumpem

Předsedu Evropské komise (EK) Jeana-Claudea Junckera nečeká ve středu v Bílém domě snadné jednání. Jeho schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který své partnery v EU v posledních měsících opakovaně překvapuje, označují lidé z komise za součást evropské snahy udržet otevřený dialog a „oddramatizovat“ situaci, kdy eskalací hrozí obchodní válka přes Atlantik. Obě strany přitom zároveň mluví o svém zájmu o co nejotevřenější a pro obě strany spravedlivý obchod.

„Nehodláme ale vyjednávat s pistolí u hlavy,“ upozornil v polovině července francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Není to poprvé, co podobná slova z Evropy zazněla. V zásadě analogicky se předseda Evropské rady Donald Tusk i lídři zemí EU vyjadřovali už na jaře, když v květnu na summitu v Sofii diskutovali o své reakci na rozhodnutí Washingtonu uvalit nová cla na dovoz evropské oceli a hliníku a zdůvodnit to hrozbou národní bezpečnosti USA. Evropa nakonec reagovala stížností u Světové obchodní organizace (WTO) a vlastními „odvetnými“ opatřeními, tedy cly na dovoz nejrůznějšího amerického zboží, včetně džínsů, potravin či motocyklů Harley-Davidson.

Nyní už Evropská komise podle listu Financial Times připravuje soupis dalšího zboží, které by mohlo být cílem pro případné druhé kolo celních opatření. Juncker podle dnešních slov mluvčího komise hovořil o své nadcházející cestě do USA s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, nizozemským premiérem Markem Ruttem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.

Trumpův Washington reagoval oznámením, že zvažuje, zda neuvalit vysoká cla na dovoz evropských automobilů. To by výrazně dopadlo především na Německo, jeden z motorů evropské ekonomiky. Takové rozhodnutí zatím nepadlo, spuštění tohoto kroku by ale vztahy mezi Evropou a Amerikou výrazným způsobem vyhrotilo.

Junkcer nyní do Washingtonu nejede s žádným konkrétním návrhem, řekl novinářům jeho mluvčí Margaritis Schinas. „Je to příležitost, jak udržet otevřený a konstruktivní dialog. Předseda cítí, že je připraven předložit evropské argumenty,“ vysvětlil s tím, že schůzka se začala domlouvat na nepodařeném jednání lídrů zemí G7 v Kanadě.

Unie právě v květnu v Sofii nabídla Spojeným státům jednání o uvolnění překážek v přístupu na trh, větší spolupráci v energetice či reformu WTO. Podmínkou ovšem bylo, že Spojené státy nezačnou uplatňovat ona vysoká dovozní cla na ocel a hliník, což se ale nakonec nepovedlo. Evropská nabídka v té chvíli padla a teď se zdá, že pro začátek nějakých dalších hlubších jednání o uvolnění obchodních bariér by si EU kladla stejnou podmínku.

EU se po americkém obratu k ochranářskému přístupu k mezinárodnímu obchodu ráda vidí jako hlavní zastánce volného a na obecných pravidlech založeného obchodování. Vyjednává a uzavírá nyní smlouvy o volném obchodu s řadou dalších partnerů po celém světě. Předsedu komise do Spojených států doprovodí komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Té se na jaře sice nepodařilo odvrátit uvalení cel na hliník a ocel, přesto byla její snaha v Bruselu i evropských hlavních městech vysoce oceňována.

Analytička bruselského střediska Bruegel Maria Demertzisová míní, že Junckerova návštěva ve Washingtonu je součástí širší evropské strategie. "Když se snažíte zabránit obchodní válce, postupovat nejspíš musíte na několika frontách. A jednou z nich je snaha informovat druhou stranu, že její postup má nějaké náklady, že to není dobrý nápad a že v zájmu obou stran je deeskalace," řekla Demertzisová ČTK.

Podle Demertzisové je nyní v sázce hodně a Juncker s Trumpem by měli dokázat situaci odblokovat, ať už bude osobní chemie mezi nimi fungovat, či nikoliv. "Doufám, že uvidíme nějaký pokrok. Ale rozhodně to nebude poslední podobné jednání. Evropa ale jedná s americkým prezidentem, který je velmi nepředpověditelný," myslí si.

Zároveň však podle analytičky platí, že Spojené státy nejsou jen prezident Trump. „Myslím, že možná je na čase začít rozlišovat mezi prezidentem Trumpem a USA. Spojené státy jsou síla, se kterou je třeba počítat. A mě by zajímalo, co si o Trumpově názoru, že obchodní válka je prima nápad, myslí třeba významní členové Republikánské strany. Její mantrou byl po léta otevřený mezinárodní obchod,“ poznamenala.

Juncker také v americkém Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přednese projev o budoucnosti evropsko-amerických vztahů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1