PŘEHLEDNĚ: Kriketová star na pákistánském trůně. Povede svou zemi do Číny, nebo blíže k USA? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Kriketová star na pákistánském trůně. Povede svou zemi do Číny, nebo blíže k USA?

PŘEHLEDNĚ: Kriketová star na pákistánském trůně. Povede svou zemi do Číny, nebo blíže k USA?

Někdejší kriketová hvězda a současný vůdce strany Hnutí za spravedlnost Imran Chán vyhrál parlamentní volby v Pákistánu. A podle všeho zemi povede. Triumfoval díky svému charismatu, populistickým slibům i touze po změně, která se zmocnila jeho spoluobčanů. Co může a dokáže? A jak jeho nástup do čela šesté nejlidnatější země světa mající jadernou zbraň může proměnit svět? Nabízíme odpovědi na základní otázky.

Je Chán jen loutkou vojáků? Jaký bude mít vliv?

Každý pákistánský politik je limitován mocí armády, která je státem ve státě. Míří k ní jistě pětina státního rozpočtu. Na vládě je co do rozhodování nezávislá. Uniformy jsou politikům při vládnutí partnerem, ba patronem. Mají ve zvyku převzít moc v situaci, když usoudí na nastupující rozvrat. Cítí se být jedinou akceschopnou organizací v zemi a nejsou daleko od pravdy. (Podobně byl stát ještě donedávna uspořádán v Turecku a dosud tak funguje v Egyptě.)

Jakkoli je armáda v Pákistánu výjimečně vlivná a ve vztahu k občanům i jejich právům vojensky přezíravá, její role bývá přeceňovaná. Zvláště těmi politiky, kteří ztratili moc. Co se Chána týče, na jeho podporu vojáci vystoupili a před volbami mu pomohli útoky na konkurenty. Místní komentátoři z toho usuzují, že si uniformy Chána vybraly, aby se pokusil nastartovat ekonomiku a vylepšil image země v zahraničí. Ostatní oblasti – mimo jiné zahraniční a bezpečnostní politiku – by vojáci chtěli mít pod kontrolou i nadále.

Dokáže se armádě vzepřít?

Cynici mezi pákistánskými komentátory tvrdí, že se armáda rozhodla nevládnout přímo, ale prostřednictvím Chána. Idealisté mezi západními novináři odhadují, že se kriketová star bude muset s vojáky střetnout.

Pro srážku, respektive přetahovanou s oprýmkovanými muži hovoří výjimečná podpora Chána napříč Pákistánem, jeho osobnostní rysy i zájem o ekonomiku. I armáda musí cítit, že celá země chce změnu, ať už jakoukoli. Bývalý kapitán pákistánského kriketového týmu je navíc znám silnou orientací na vlastní osobu a nerad se dělí o privilegia. Na druhou stranu, Chán je populista i pragmatik. A pokud by nárazem na lampasy riskoval pád, zvolí jinou cestu.

Může reformovat ekonomiku?

Pákistánské hospodářství je ukázkovým příkladem stavu, který literatura označuje pojmem crony capitalism. V takovém uspořádání se podnikatelský úspěch odvíjí od vazeb na státní úředníky a je tak živnou půdou korupce. Tu Chán (populisticky) slibuje vymýtit. To by znamenalo rozbití existujícího systému, ze kterého úzká, bohatá elita profituje, zatímco zbytek společnosti spíše jen přežívá. Jak Chán, tak jeho sponzoři k elitě patří.

Země také vynakládá neúměrně vysoké částky na obranu, což Chán slíbil změnit. To by znamenalo přímý střet s výložkami.

Je Chán díky svému vzdělání prozápadní?

Někdejší playboy, účastník bouřlivých večírků, exmanžel dcery britského bankéře, přítel rockových hvězd i Diany Spencerové (zvané též Lady Di) po vstupu do politiky změnil přinejmenším slovník. Hojně se odkazuje k islámu, nevyhýbá se kontaktu s náboženskými radikály a káže konzervativní hodnoty. Proto z jeho zvolení nejsou nadšené místní feministky, jejichž cíle jsou navíc ze západního pohledu velmi umírněné. Islámská image je ale v pákistánské politice takřka nezbytná, i když poněkud pokrytecká – zahraniční diplomaté tvrdí, že především vojáci, ale i politici nemají k lahvi nikdy daleko.

Chán snad opravdu prozřel, ale oxfordského vzdělání se rozhodně nezříká – na rozdíl od divokého mládí. Jeho minulost mu navíc přináší oblibu u pákistánské mládeže a nepříliš široké, přesto vlivné střední třídy.

Vylepší vztahy se Spojenými státy?

Americký prezident Donlad Trump a Imran Chán si jsou v mnoha ohledech podobní, vzájemné sympatie tudíž nelze vyloučit. Oba jsou sebestřední; vyrostli v blahobytném prostředí; politickými strukturami i stranickou praxí pohrdají. Davu říkají, co chce slyšet. Aby posléze udělali, co v onu chvíli sami uznají za vhodné.

I vzhledem k výše uvedeným vlastnostem se oba – coby populisté – nevyvarovali útoků proti svým zemím. Chán piloval anti-washingtonskou rétoriku především v souvislosti s útoky amerických dronů na severozápadě Pákistánu, které (celkem logicky) považoval za porušení suverenity svého státu. Trump zašel ještě dále, když zastavil každoroční finanční transfery mocné pákistánské armádě s tím, že Islámábád „podvádí a lže“. Mimochodem, výpadek zaoceánské pomoci nevedl ani tak k armádním úsporám jako k další zátěži státního rozpočtu.

Nicméně, oba muži jsou jistě (a okamžitě) připraveni revidovat, ba popřít někdejší názory, semkne-li je společný zájem. Třeba Afghánistán.

Pomůže zastavit válku v Afghánistánu?

Tvrdí to. Pokud by tak učinil, nesmírně by ulehčil Donaldu Trumpovi, který chce z Afghánistánu co nejrychleji zmizet. Pákistán pod Chánovým vedením by musel odepřít podporu svým lidem, ke kterým patří kromě jiných také islámští extremisté včetně (přinejmenším části) radikálního Talibanu. Islamisté by poté patrně byli svolnější k mírovým jednáním.

Uklidnění v kraji by pomohlo i urovnání vztahů s Indií. Logika mocenského trojúhelníků, ve kterém spolu Indie soupeří s Pákistánem o vliv v Afghánistánu, napovídá, že společný tlak Islámábádu a Dillí nemůže v Kábulu zůstat bez odezvy.

Sjedná klid v Kašmíru a zlepší tak vztahy s Indií?

Prvním krokem by bylo zastavit podporu často islamistickým skupinám, které v indické části Kašmíru bojují za odtržení svého převážně muslimského regionu od většinově hinduistického zbytku země. Pokud by pro takový krok Chán získal podporu armády a hlavně tajné služby ISI, mohla by začít smysluplná jednání o Kašmíru. Ten je nyní zdrojem napětí mezi Pákistánem a Indií, které si jej rozdělily. (Pro úplnost: část sporného území – tzv. Aksai Čin, neboli Pustinu bílých skal – kontroluje Čína.)

Imran Chán je navíc v Indii coby kriketová legenda stále populární a tím i vlivný. Už před volebním vítězstvím měl přístup k indickým lídrům.

Obrátí muslimský Pákistán k rudé Číně?

Zčásti ano. Novináři si všimli, že Čínu zmínil v důležitém povolebním projevu hned sedmkrát. Podle všeho si od ní slibuje především ekonomickou pomoc a dokonce se – podobně jako český prezident – nechal slyšet, že rudá diktatura je vzorem stability a je na místě ji v tomto ohledu následovat. Přesto nelze předpokládat, že by Pákistán zcela spadl do sféry čínského vlivu (jako třeba KLDR), neboť Islámábádu šlo vždy o vyvážené vztahy se všemi mocnostmi.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.