Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Summit Trumpa s Putinem. Na čem by se buldoci světové politiky mohli zítra dohodnout?

PŘEHLEDNĚ: Summit Trumpa s Putinem. Na čem by se buldoci světové politiky mohli zítra dohodnout?

Už zítra se Helsinky stanou klíčovým místem světové politiky a bitevním polem jejích dvou těžkých vah – Vladimira Putina a  Donalda Trumpa. O jejich první setkání nejde, státníci se od Trumpova zvolení do Bílého domu viděli už dvakrát –  krátce na summitu ekonomických mocností G20 loni v červenci a v listopadu na ekonomické konferenci ve Vietnamu. Nejméně osmkrát si také volali. Vždy to ale bylo na okraji jiné události, tohle je tak jejich první vrcholná schůzka a nejdůležitější setkání amerického a ruského prezidenta od pražského jednání Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva v roce 2010. O čem budou mluvit, na čem se můžou shodnout a kdo ze summitu vyjde jako vítěz?

„Nic zlého z toho nevzejde, možná se dočkáme něčeho dobrého,“ hlásal hodiny před příjezdem do finského královského paláce, kde se ostře sledované jednání s Vladimirem Putinem bude konat, americký prezident. Zároveň dopředu vzkazuje, že on sám má malá očekávání. Dost možná ale jen proto, aby pak zítra mohl summit v okázalém stylu prohlásit za vítězství. Pro Putina je to naopak podle mnohých analytiků vítězství už teď.

Sýrie

Jedním z hlavních témat bude bez pochyb Sýrie. V posledních dnech se spekuluje o tom, že právě v otázce rozvleklé a nepřehledné války by mohlo mezi Trumpem a Putinem dojít k částečné dohodě. Obě mocnosti jsou v konfliktu aktéry, každý ale na jiné straně. Trump se v minulosti nechal slyšet, že by rád stáhl ze Sýrie americká vojska, USA a Izrael pak usilují o omezení vlivu Íránu. Právě v téhle oblasti by Trump mohl Putina požádat o pomoc.

Podle Vox.com by možná dohoda mezi Trumpem a Putinem mohla vypadat tak, že Rusko slíbí, že nebude útočit na Amerikou podporované povstalce v oblasti Dará poblíž jordánské hranice, kterou se Damašku v posledním týdnu podařilo dostat pod kontrolu. To by dalo Trumpovi volnou ruku ke stažení armády.

Putin by pak od Trumpa mohl požadovat, aby netlačil na odchod Putinova spojence Bašára Asada z pozice prezidenta. To byla podmínka předchozího šéfa Bílého domu Baracka Obamy, Trump na jeho konci v čele země nicméně nijak nelpí. I ruský deník Kommersant proto píše o možnosti výměnného obchodu v podobě Írán za Asada.

Ovlivňování amerických voleb

Trumpova éra v Bílém domě je po celou dobu poskvrněná aférou okolo ruského ovlivňování prezidentských voleb, ze kterých vyšel jako vítěz. Jeho týmu se stále nepodařilo vyvrátit, že by během kampaně spolupracoval s Moskvou, obviněno už bylo v souvislosti se skandálem několik jeho bývalých blízkých spolupracovníků.

Putin vliv na průběh americké kampaně odmítá, Trump trvá na tom, že jeho tým s Ruskem nijak nespolupracoval. Tady žádná změna názorů nehrozí. Jak nastiňuje Rádio Svobodná Evropa, mohli bychom ale vidět společné prohlášení, ve kterém se oba státníci zaručí, že v budoucnosti k žádnému dalšímu ovlivňování voleb nedojde. To by pro Trumpa mohlo být něco, co by mohl zkusit interpretovat jako vítězství a Putina by to nic nestálo.

Jaderný arzenál

Další oblastí, kde by mohl prostor po částečnou dohodu, jsou jaderné zbraně. Téma samotné by dodalo váhu summitu, i pokud by se oba politici dohodli jen na tom, že o něm budou dál jednat někdy příště. Trump už před víkendem prohlásil, že o kontrole zbraní chce s Putinem mluvit, a to i vzhledem k tomu, že by rád rozšířil stávající smlouvu Nový start, která začala platit v únoru 2011. Jejím cílem bylo limitovat dva nejrozsáhlejší jaderné arzenály světa, obě mocností díky ní mají přehled o ozbrojení svého rivala z dob studené války. V současné podobě má ale dohoda vypršet v roce 2021. USA i Rusko by tak za tři roky přišly o důležitá data o vzájemném jaderném programu.

Čí je Krym?

Pro Putina by bylo masivní vítězství, pokud by se mu podařilo dostat na svou stranu Trumpa v otázce anexe Krymu. Amerika by tím zásadně změnila současnou podobu konfliktu, protože by uznala, že Rusko při převzetí kontroverzní oblasti, která dříve patřila Ukrajině, postupovalo legitimně. To by mohlo teoreticky vést k dalším podobným anexím v Evropě. A zamíchat by to mohlo také současnými sankcemi vůči Rusku.

Trump už údajně na summitu G7 v červnu prohlásil, že Krym klidně může patřit Rusku, protože většina tamních obyvatel mluví rusky. To je argument, který často používá právě Kreml. Americký kongres trvá na tom, že Spojené státy nikdy nesmějí uznat nezákonné převzetí Krymu ruskou federací. Co udělá Trump, lze ale jen zřídka předpovídat.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1