Přeplácíme uprchlíky, tvrdí rakouský ministr. Žadatelům o azyl chce razantně seškrtat plat | info.cz

Články odjinud

Přeplácíme uprchlíky, tvrdí rakouský ministr. Žadatelům o azyl chce razantně seškrtat plat

Žadatelé o azyl, kteří pracují v Rakousku v sociálních službách, by si neměli vydělat více než v přepočtu 1,5 euro na hodinu (v přepočtu cca 40 korun). S tímto kontroverzním návrhem přišel rakouský ministr vnitra Herbert Kickl. Kancléř Sebastian Kurz jeho návrh podpořil.

Uprchlíci, kteří podají v Rakousku žádost o azyl, si mohou oficiálně hledat zaměstnání až po třech měsících od podání žádosti. Pokud ale chtějí, mohou si okamžitě přivydělat v různých sociálních a doplňkových službách, organizovaných radnicemi, spolky nebo humanitárními organizacemi. Za to jim náleží odměna v maximální možné výši 110 euro (2800 korun) měsíčně. Pokud mají rodinu, maximální možný výdělek se zvyšuje ještě o 80 euro (2000 korun) za každého rodinné příslušníka.

Jestliže tedy například žadatel o azyl se ženou a dvěma dětmi bude mýt nádobí v jídelně domova důchodců nebo uklízet na radnici, může si k obvyklým sociálním dávkám náležícím uprchlíkům, přivydělat ještě maximálně 350 euro (9 000 korun), aniž by přišel o dávky. Přitom často pracuje na pozicích, na kterých by v Rakousku nikdo nepracoval ani za trojnásobný plat. Co na tom ministru Kicklovi tedy vadí?

Problém spočívá údajně v tom, že uprchlíci dostávají na tomto možném přívýdělku více peněz než třeba mladí muži na náhradní vojenské službě. Ti také, stejně jako to bylo v době povinné vojny v Česku, mohou v Rakousku vyměnit službu „ve zbrani“ za práci pro domovy důchodců, radnice nebo nemocnice, přičemž jim tyto organizaci dávají „kapesné“. A to je údajně mnohem nižší než u uprchlíků.

„Příspěvky pro žadatele o azyl za tyto služby se liší případ od případu, často ale dosahují částky třeba 5 euro za hodinu. Vykonavatelé civilní služby a branci dostávají mnohem méně, což nesmí být. Nesmějí být placeni hůře než azylanti,“ uvedl Kickl. Na jednání vlády navrhuje, aby uprchlíci na počátku azylového řízení mohli dostávat odměnu za práci v sociálních a doplňkových službách pouze ve výši maximálně 1,50 euro (38,40 korun). To je údajně částka, která odpovídá „platu civilkáře“ a nesmí být nikde v Rakousku překročena.

Návrh má ve vládě i v parlamentu velkou šanci na schválení, protože snížení „platu“ pro azylanty v sociálních službách podpořil i rakouský kancléř za lidovou stranu Sebastian Kurz. „Něco podobného jsem já sám navrhoval už v roce 2016 jako ministr zahraničí, tehdy to ale kvůli odporu sociálních demokratů nebylo možné prosadit,“ uvedl Kurz.

V Rakousku přitom ani dnes nemají politici a veřejnost na toto omezení pro žadatele o azyl jednotný názor. Důvodů je hned několik. Na jedné straně Kickl i Kurz reagují na stížnosti Rakušanů, kterým se nelíbí nárůst objemu sociálních dávek pro uprchlíky a azylanty.

Na všech dávkách sociálního minima může dostat účastník azylového řízení při splnění všech podmínek stejnou částku jako domácí, tedy maximálně 863 euro (22 000 korun) měsíčně, k tomu si může v prvních třech měsících po podání žádosti „přivydělat“ ještě zmíněnou částku za práci v sociálních a veřejných službách. Rakousko vyplatilo na dávkách sociálního minima v roce 2017 přes 977 milionů euro (25 miliard korun). Ze zhruba 300 000 příjemců těchto dávek má přitom 60 % „migrační“ původ, ve Vídni je to dokonce 68 %.

Na druhou stranu, mnozí odborníci upozorňují, že omezení možnosti přivýdělku pro azylanty by mohlo výrazně poškodit rakouský sociální systém, kterému už dnes chybějí tisíce lidí. A vykonavatelé civilní služby na všechno nestačí. Podle Rakouské organizace pro ekonomické analýzy (WIFO) bude Rakousko potřebovat do roku 2030 o 24 000 zaměstnanců v pečovatelských službách víc než v současné době. Počet Rakušanů starších 80 let, totiž stoupne ze současných 436 000 na 636 000.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud