Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přes 500 mrtvých za pět dnů. Ve východní Ghútě jsou vyčerpané možnosti lékařské péče, tvrdí organizace

Přes 500 mrtvých za pět dnů. Ve východní Ghútě jsou vyčerpané možnosti lékařské péče, tvrdí organizace

Ve východní Ghútě u Damašku zemřelo za pouhých pět dnů přes 520 lidí a nejméně 2500 osob bylo zraněno. Jde přitom jen o statistiku zařízení, která podporují Lékaři bez hranic, uvedla dnes v tiskové zprávě tato humanitární organizace. Zároveň vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Bezodkladné příměří požaduje v Sýrii i sobotní rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

„Nemocnice a kliniky podporované Lékaři bez hranic přijaly za pouhých pět dnů, od 18. do 23. února, přes 2500 raněných. Za stejnou dobu zemřelo více než 520 lidí,“ uvedla organizace Lékaři bez hranic. Dodala, že mrtvých je pravděpodobně více, neboť ne všechna zařízení jsou schopna hlásit aktuální stav. Mezi oběťmi jsou často ženy a děti, které jen v pátek tvořily 58 procent zraněných a 48 procent mrtvých.

Možnosti poskytování zdravotní péče ve východní Ghútě, ovládané různými ozbrojenými frakcemi a obléhané od roku 2013 vládními jednotkami, jsou podle Lékařů bez hranic téměř vyčerpané. Za poslední týden zasáhlo bombardování a ostřelování 13 zdravotnických středisek podporovaných touto organizací.

„Jako zdravotní sestra jsem pracovala v extrémně vyhrocených konfliktech. Proto mě ničí slyšet lékaře a zdravotní sestry ve východní Ghútě jak říkají, že mají 100 zraněných pacientů a žádnou dostupnou nemocnici, protože tu poslední právě zničilo bombardování," uvedla Meinie Nicolaiová, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic.

Pacienty ve východní Ghútě podle této organizace nelze převážet, protože silnice jsou poničené boji a řidiči se kvůli nebezpečné situaci bojí vyjíždět. Zdravotnický materiál buď zcela chybí, nebo je jeho množství omezeno. Pacientů je obrovské množství a zdravotníci jsou extrémně vyčerpaní. Nutná je proto humanitární pomoc, kterou má umožnit právě příměří požadované Radou bezpečnosti OSN.

 

Jak rychle ale bude klid zbraní zahájen, zatím není jasné. Například ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja v sobotu řekl, že dosáhnout okamžitého příměří v Sýrii nelze, pokud mezi znepřátelenými stranami nebudou uzavřeny „konkrétní dohody“.

Příměří se také podle rezoluce nemá vztahovat na teroristické skupiny, za něž ale syrská vláda a její spojenec Rusko považují i některé povstalecké skupiny podporované Západem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1