Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezident Duda se omluvil Židům, kteří museli odejít v roce 1968. „Nynější Polsko nenese odpovědnost,“ zdůraznil

Prezident Duda se omluvil Židům, kteří museli odejít v roce 1968. „Nynější Polsko nenese odpovědnost,“ zdůraznil

Polský prezident Andrzej Duda se dnes omluvil Židům, kteří byli nuceni v roce 1968 odejít ze země. Učinil tak během oslav spojených s 50. výročím studentských protestů na Varšavské univerzitě. Mezi Polskem a Izraelem panují naptajé vztahy kvůli kontroverznímu zákonu. Ten hrozí vězením tomu, kdo bude připisovat odpovědnost za holokaust polskému národu či státu.

Promiňte, prosím vás, tehdejší republice, Polákům a Polsku, obrátil se prezident na Židy, kteří byli nuceni v roce 1968 odejít do exilu. Zdůraznil, že (nynější) svobodné a nezávislé Polsko za jejich exil nenese odpovědnost.

Duda podle agentury PAP rovněž konstatoval, že pro Polsko znamenal jejich odchod ztrátu. V jiných zemích patříte k intelektuální elitě, jste úspěšní a dostává se vám respektu; vaše úspěchy nejsou úspěchy Polské republiky, řekl.

Znesvářené kliky v komunistické straně využily studentských protestů v březnu 1968 k získání kontroly ve straně. Krize vyvrcholila čistkou Židů ve straně i v pracovní sféře - pro mnoho z nich to znamenalo konec kariéry, museli se vzdát majetku i polského občanství a odejít ze země.

Před 50 lety bylo z Polska vypovězeno kolem 13.000 Židů. Odejít musela řada lidí, kteří přežili holokaust, a prominentních intelektuálů, například sociolog Zygmunt Bauman, poznamenala agentura PAP.

Širší kontext představuje porážka koalice spřátelených arabských států Izraelem v šestidenní válce v roce 1967. Šéf polských komunistů Wladyslaw Gomulka pak uvedl, že v zemi řádí izraelská pátá kolona.

K polsko-židovským vztahům se dnes při návštěvě Bruselu vyjádřil i premiér Mateusz Morawiecki. Žádná jiná vláda za posledních 30 let podle něj polsko-židovské vztahy nezlepšila tolik, jako právě ta současná. Vláda počítá s tím, že dobré vztahy s Izraelem a židovskými komunitami vytrvají, řekl Morawiecki.

Vedle kontroverzního zákona vyvolal bouři nevole v Izraeli právě polský premiér Morawiecki, když v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově na obraně tohoto legislativního počinu řekl, že odpovědnost za holokaust nesli i někteří Židé.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1