Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidentské volby v Rusku: Putinovi klesly preference ve velkých městech, o jeho výhře přesto není pochyb

Prezidentské volby v Rusku: Putinovi klesly preference ve velkých městech, o jeho výhře přesto není pochyb

Preference Vladimira Putina ve velkých městech, kde žije čtvrtina ruských voličů, nečekaně klesly. Podle průzkumu státní sociologické společnosti VCIOM by stávající hlavu státu volilo ve městech s více než jedním milionem obyvatel méně než 60 procent voličů.

Prezidentské volby se mají v Rusku konat 18. března. Putin se o post prezidenta uchází již počtvrté a o jeho výhře není prakticky pochyb. Předvolební průzkumy mu dříve v prvním kole voleb přisuzovaly až 70 procent hlasů.

Z průzkumu agentury VCIOM vyplývá, že v Moskvě a Petrohradu klesly minulý měsíc Putinovy preference až o 12 procentních bodů, tedy z 69,7 procenta v lednu na 57,1 procenta v únoru. Podobný vývoj sledují sociologové od konce minulého roku i v ostatních městech s více než milionem obyvatel, ale i ve městech, kde žije 100.000 až 500.000 lidí.

Ve velkých městech zároveň roste počet nerozhodnutých voličů a zvyšují se preference sedmapadesátiletého Pavla Grudinina, který jako nestraník kandiduje za komunistickou stranu. Toho do volebního klání navrhl věčně druhý předseda ruských komunistů Gennadij Zjuganov poté, co v letošních volbách kandidovat odmítl.

Velká města také podle sociologů bojují s nízkou volební účastí. Ve větších městech mají faktor strachu a vládní tlak menší dopady. Kromě toho obyvatelé zde mají větší nároky, přístup k více zdrojům informací a jsou více kritičtí k vládním orgánům, uvedl šéf agentury VCIOM Valerij Fjodorov.

Podle zdroje listu z kanceláře prezidenta dosáhne volební účast ve městech s více než milionem obyvatel něco málo přes 50 procent. Očekáváme, že volební účast bude v nejlepším případě dosahovat 55 až 60 procent, pro Putina bude hlasovat 50 až 65 procent voličů v závislosti na regionu, cituje list svého spolupracovníka.

Rozdíly mezi volební účastí v regionech a velkých městech mohou podle jiného zdroje Vedomosti dosahovat až 20 procent. Obvykle přijde v regionech k volebním urnám o deset až 12 procent více lidí než ve městech, dodává.

Podle politologa Andreje Koljadina se obyvatelé měst obecně staví ke vládním kandidátům více skepticky, i když jde o Putina. Ve městech jsou více zpolitizovaní voliči, mají méně problémů se zajištění si živobytí a jsou méně závislí na vládě, uvedl expert.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1