Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přežil útok na londýnské metro. Teror v Manchesteru ho paralyzoval natolik, že spáchal sebevraždu

Přežil útok na londýnské metro. Teror v Manchesteru ho paralyzoval natolik, že spáchal sebevraždu

Před dvanácti lety měl tehdy čtyřicetiletý Tony Walter štěstí v neštěstí. Nacházel se v soupravě metra, která opouštěla stanici metra Edgware Road, když ji zasáhla nálož odpálená sebevražedným atentátníkem Mohammadem Sidiquem Khanem.

Sedm lidí včetně teroristy tehdy zemřelo, mnoho dalších utrpělo poranění. Jedním z nich byl Tony Walter, kterého zasáhly střepiny pocházející z odpálené nálože. Díky lékařské péči se ze svých zranění dostal, traumatický zážitek ale z mysli vytěsnit nedokázal.

Březnový teroristický útok ve Westminsteru pamětníkem londýnského hororu silně otřásl a hrůzy z útoku na metro se mu znovu začaly naplno vybavovat. Sebevražedný atentát v Manchesteru položil Waltera definitivně.

Když se neobjevil následující den v práci, začali se o něj jeho přátelé a kolegové strachovat a zmobilizovali policii. Muži zákona pak už jen našli tělo Tonyho Waltera, který spáchal sebevraždu, když zjistil o výbuchu po koncertě Ariany Grande.

„Všichni jsme v šoku, že si Tony vzal život. Po útoku ve Westminsteru hodně trpěl. Několik dní nebyl schopný chodit do práce. Tvrdil, že nedokáže pracovat s tím, jak mu to najednou vrátilo vzpomínky na 7. července 2005,“ popsal deníku The Independent jeden z přátel zesnulého, který si nepřál být jmenovaný.

Když se potom Tony Walter do londýnské firmy, kde pracoval sedmnáct let, vrátil, jeho kolegové pozorovali, že je nezvykle uzavřený a samotářský. Dvaapadesátiletý muž podle přátel nechtěl žít ve světě, kde se odehrávají podobná zvěrstva. Jeho přátelé jsou v šoku a svorně tvrdí, že jde o třiadvacátou oběť Salmana Abediho, který má teroristický útok na svědomí.

Před šesti lety mluvil Tony Walter o útoku v Londýně s britskými vyšetřovateli. „Vzpomínám si, že to byl pocit, jako by mě popravili na elektrickém křesle,“ popsal tehdy vzpomínku na výbuch bomby ve stanici metra Edgware Road. Jeho vzpomínky byly i po letech příliš silné, než aby s nimi dokázal žít.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1