Přeživší z Parklandu páchají sebevraždy. Další se ptají: Pomáhají nám školy dost? | info.cz

Články odjinud

Přeživší z Parklandu páchají sebevraždy. Další se ptají: Pomáhají nám školy dost?

Loňská tragická střelba na střední škole ve floridském Parklandu má podobně nešťastnou dohru. Dva přeživší spáchali sebevraždu, přičemž minimálně u jedné studentky byl příčinou pocit viny. Smrt mladých lidí otevřela debatu o tom, zda školy věnují dostatečnou péči psychickým problémům studentů.

Devatenáctiletá Sydney Aiellová od loňského února trpěla. Vyčítala si, že přežila útok střelce, zatímco 17 jejích spolužáků nikoli. Její osobní tragédie vyvrcholila 17. března nejhorším možným způsobem. Aiellová se po roce a jednom měsíci zapsala mezi další, byť nepřímé oběti střelby v Parklandu.

O šest dní později ji následoval další přeživší. Jeho identitu ani důvody, proč si sáhl na život, zatím neznáme. Psychologové se shodují, že mohl sehrát roli zmíněný pocit viny z přežití a posttraumatická stresová porucha. Tou podle její matky trpěla i Aiellová.

Rodiče studentů, ať už těch, kteří přežili, nebo zemřeli, začali počet obětí střelby v Parklandu označovat jako 17+2, čímž dali najevo souvislost s loňskou tragédií. Zároveň spustili kampaň obsahující šest otázek ohledně mentálního zdraví, na něž by se měli rodiče ptát svých dětí. „Je těžké se na tyto dotazy ptát dětí, ale je to velice důležité,“ prohlásila Sarah Francová, která řídí komunitní centrum při parklandské střední škole.

Otázkou je také, jak k problémům svých studentů přistupuje sama škola. Zatímco někteří bývalí studenti považují přístup vedení střední školy v Parklandu za dostatečný, jiní tvrdí, že školou zprostředkovaní poradci se chovali necitlivě a nebyli dostatečně vytrénovaní, aby zvládli práci s lidmi trpícími posttraumatickou stresovou poruchou.

„Neměli jsme ve škole žádnou diskuzi o mentálním zdraví. Mnoho učitelů se chce posunout, hodit to za hlavu,“ cituje list Washington Post osmnáctiletého Haydena Korra, jenž parklandskou školu loni na jaře úspěšně dostudoval. V prvním semestru na univerzitě mu však diagnostikovali právě zmíněnou poruchu. „Cítím, jako by každý zapomínal, že nás to stále bolí. Že je to pořád čerstvé,“ dodal.

Další mladík, Spencer Blum, jenž je v posledním ročníku parklandské střední, upozorňuje, že škola postupně upouští od psychologické pomoci přeživším střelby. Pomoc jako taková je stále k dispozici, studenti mohou konzultovat své trable s poradci, ale „služby dostupné studentům nejsou tak intenzivní jako loni“. Řada lidí má podle Bluma navíc problémy se stigmatizací pomoci.

Střelba v Parklandu, po níž loni zůstalo 17 obětí, výrazně ovlivnila i loňské kongresové volby. Po ní se zformovalo silné studentské hnutí, které protesty a následnou kampaní dokázalo mobilizovat mladé voliče. Mandát tak neobhájilo několik převážně republikánských zákonodárců, jimž na kampaň přispívala vlivná lobbistická Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Oslabil i vliv samotné NRA a v Kongresu se začalo debatovat o zpřísnění podmínek a kontrol lidí, kteří se rozhodnou si zbraň pořidit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud