Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příbuzní mají smůlu, za běženci do Německa pořád nesmí. Parlament prodloužil do léta stop stav

Příbuzní mají smůlu, za běženci do Německa pořád nesmí. Parlament prodloužil do léta stop stav

Běženci, kteří v Německu nedostali status uprchlíka, ale jen doplňkovou ochranu, budou až do konce července marně vyhlížet své příbuzné. Rozhodl o tom dnes Spolkový sněm. Od začátku srpna pak chtějí konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD), které nyní jednají o nové vládě, slučování rodin znovu povolit. Maximálně má ale do Německa přicházet 1000 rodinných příslušníků běženců s doplňkovou ochranou měsíčně.

Slučování rodin běženců, kteří dostali jen doplňkovou ochranu, velká koalice CDU/CSU a SPD v březnu 2016 na dva roky přerušila kvůli vysokému počtu migrantů, kteří v té době do Německa přicházeli. Tehdejší zákonné opatření mělo v polovině března vypršet, a proto se obě uskupení snažila co nejrychleji najít nové řešení.

Jeho první části je prodloužení dosavadního stavu do konce července. Druhou pak dohoda o maximálně 1000 rodinných příslušníků běženců s doplňkovou ochranou měsíčně, kterou musí ještě CDU/CSU a SPD doladit, a parlament se jí tak bude zabývat později.

Sociální demokraté navíc v koaličních rozhovorech prosadili také opatření, které má usnadnit slučování rodin ve složité humanitární situaci. To už je v platnosti nyní, výsledek předcházejících sondovacích rozhovorů o vládě s ním ale nepočítal. Kritici nicméně podotýkají, že opatření nemá výrazné dopady. Loni touto cestou do spolkové republiky přišlo méně než 100 migrantů.

O tom, že jde o politicky velmi citlivé téma, svědčí, jak doba, po níž se rodil kompromis CDU/CSU a SPD, tak dnešní místy vyhrocená debata ve Spolkovém sněmu. Zástupci vznikající velké koalice svou dohodu hájili jako dobrý kompromis, který ulehčí rodinám běženců a zároveň umožní kontrolovat migraci. Kritici ze stran Zelených a Levice ale dohodu považují za nedostatečnou a chtějí, aby Německo nebrzdilo slučování rodin, které podle nich podporuje integraci. Naopak svobodní demokraté (FDP) požadovali prodloužení současného stavu o dva roky a Alternativa pro Německo (AfD) chtěla slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou zablokovat zcela.

U lidí, kteří mají status uprchlíka, bylo slučování rodin možné i v uplynulých dvou letech. Loni do konce listopadu touto cestou do spolkové republiky přišlo zhruba 85 000 rodinných příslušníků uprchlíků. Odhaduje se, že za lidmi s doplňkovou ochranou by do Německa mohlo celkem dorazit několik desítek tisíc nejbližších příbuzných. V případě dospělých běženců jde o jejich manžele, či manželky a nezletilé děti. V případě mladistvých běženců o jejich rodiče.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1