Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přijetí uprchlíků bych zopakovala, říká Merkelová a nelituje. Volá po solidaritě s Itálii a Řeckem

Přijetí uprchlíků bych zopakovala, říká Merkelová a nelituje. Volá po solidaritě s Itálii a Řeckem

Migrační krize v Evropě je jedním z klíčových témat zářijových voleb, po kterých by v případě očekávaného vítězství usedla Angela Merkelová do křesla německé kancléřky už počtvrté. Na otázky spojené s přijímáním uprchlíků odpovídala necelý měsíc před otevřením hlasovacích místností i v rozhovoru pro Welt am Sonntag. V něm požádala země Evropské unie, aby ukázaly solidaritu a přijaly na svá území víc běženců, a prohlásila, že by své mnohdy kritizované rozhodnutí z léta 2015 udělala znovu.

Kvůli otevření německých hranic syrským uprchlíkům, o kterém rozhodla před dvěma lety v nejvíce napjaté době migrační krize, kancléřka sklízí dodnes silnou vlnu kritiky. Tehdejší rozhodnutí obhajovala už dřív, v aktuálním rozhovoru svá slova zopakovala.

„Všechna důležitá rozhodnutí z roku 2015 bych udělala znovu,“ řekla pro Welt am Sonntag s tím, že byla nezbytná k „odvrácení humanitární katastrofy“. Merkelová zároveň připustila, že právo Evropské unie bylo pro tehdejší obrovský příliv uprchlíků nedostačující.

Zmínila přitom dublinské nařízení, podle kterého mají být žadatelé o azyl registrováni v prvním členském státě EU, do kterého vstoupí. Největší zátěž tak nesou země na jihu Evropy, kam uprchlíci připlouvají. „Je nepřijatelné, aby Řecko a Itálie nesly toto břemeno samy jen kvůli své geografické poloze a uprchlíci tam kvůli tomu museli skončit,“ uvedla v rozhovoru.

Místo toho by prý měli být azylanti přerozděleni mezi unijní země, které tak prokáží solidaritu. Přerozdělování běženců na základě kvót však dlouhodobě kritizují země střední a východní Evropy – Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česko.

Merkelová se zároveň vyslovila k prosazení přísnějších opatření vůči žadatelům o azyl, kteří se vydají na „dovolenkovou“ cestu do domovských zemí, odkud utekli před nebezpečím. Podobné případy totiž v poslední době začaly monitorovat německé úřady. „Trávit dovolenou v zemi, kde jste pronásledováni, je nepochopitelné,“ řekla Merkelová s tím, že budou podobné případy důvodem k přehodnocení uděleného azylu.

Německá kancléřka v rozhovoru mluvila také o spolupráci Evropské unie a Libye v oblasti migrační krize, která se v posledních měsících stává terčem kritiky lidsko-právních organizací. Ty upozorňují na to, že jsou migranti hlídkami často biti a zneužíváni. Na to Merkelové odpověděla, že EU samozřejmě považuje za nejdůležitější, aby libyjská pobřežní stráž dodržovala pravidla mezinárodního práva“, zároveň ale podotkla, že musí být libyjská pobřežní stráž ve snaze odvrátit lodě s běženci unií podporována.

Den před konáním pařížského summitu o migraci a terorismu, kde se sejde kromě Emmanuela Macrona a Angely Merkelové také španělský premiér Mariano Rajoy a předseda italské vlády Paolo Gentiloni, také uvedla, že musí libyjská stráž dostat „nezbytné vybavení, aby mohla vykonávat svou práci“. 

Právě Itálie je teď spolu s Libyí centrem pozornosti. Právě mezi těmito dvěma státy vede hlavní námořní migrační trasa do Evropy. Řím se snaží na jedné straně regulovat mnohdy příliš benevolentní humanitární organizace operující ve Středozemním moři a na druhé straně zaujmout odpovídající pozici vůči Libyi. Zapojil se do výcviku a modernizace tamní pobřežní stráže. Víceméně marně ale zatím volá po větší solidaritě zbytku EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1