Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS

Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS

Jsou těžko objevitelé, špatně se zneškodňují a jejich cílem je spíš než zabíjet mrzačit. Nášlapné miny zažily největší rozmach během druhé světové války a byly používány i v řadě konfliktů během studené války, především v Angole nebo Kambodži. Díky celosvětové kampani za zákaz jejich používání a odstraňování starých min z půdy se podařilo počet obětí nášlapných min snížit. S nástupem Islámského státu se však nástrahy v podobě min opět dostaly „do módy“ a počet zraněných a usmrcených lidí, kteří šlápli na minu, se opět zvyšuje.

Boj za zákaz nášlapných min – neuvěřitelně krutých zbraní, díky nimž lidé buď umírají, nebo zůstávají bez dolních končetin – dosáhl vrcholu koncem 90. let. V roce 1997 se podařilo uzavřít takzvanou Ottawskou úmluvu, která má cíl odstranění protipěchotních min ze světa.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Mezinárodní kampaň proti pozemním minám proslavila i zesnulá britská princezna Diana, dnes ale jako by její práce přicházela vniveč. Důvodem je nárůst používání podomácku vyrobených minových zařízení během války, která zachvátila Sýrii a Irák.

„Byli jsme svědky toho, jak počet obětí nášlapných min, který se koncem devadesátých let pohyboval kolem 9000 ročně – z čehož bylo 88 % civilistů včetně 40 % dětí –, klesl na méně než 4000. V letech 2015 a 2016 se ale toto čísla opět zvýšilo na 6000,“ říká podle britského deníku The Guardian Stan Brown z amerického úřadu pro odstraňování min.

Každoroční zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz pozemních min z loňského prosince však hovoří o číslech ještě větších – podle ní došlo v roce 2016 k 8605 případům šlápnutí na minu, z čehož bylo 2100 lidí zabito.

Tragickou statistiku mají podle Browna na svědomí především bojové skupiny včetně radikálů z Islámského státu. Odstraňování jejich podomácku vyrobených výbušnin je však mnohem náročnější a nákladnější než u min vyrobených v minulosti, upozorňuje Brown.

Nová generace nášlapných min, které byly rozmístěny například kolem iráckého města Fallúdža, navíc obsahují mnohem větší množství výbušnin, někdy i v řádu 10 až 15 kilogramů. Tradiční nášlapné miny přitom obsahují kolem 200 gramů.

Zatímco tak u tradičních nášlapných min obvykle stačí k jejich odstraňování vyškolit místní obyvatele, kteří si pak likvidaci nebezpečných výbušnin vezmou sami na starost, u nových min je podle Browna zapotřebí skutečných profesionálů. „Tento druh improvizovaných výbušných zařízení vyžaduje mnohem sofistikovanější úroveň znalostí, někoho, kdo má s likvidací výbušnin dlouholeté zkušenosti,“ říká Brown.

Do práce tak bude povolána britská organizace HALO Trust, největší světová organizace zaměřená na odminovávání. Na vyčištění obrovského minového pole kolem Fallúdži začne pracovat koncem léta. „Pokud se podíváme například na Fallúdžu, kolem ní je asi 15 kilometrů dlouhý minový pás. Mluvíme o desítkách tisíc min,“ upozorňuje ředitel HALO Trust James Cowan.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1