Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS

Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS

Jsou těžko objevitelé, špatně se zneškodňují a jejich cílem je spíš než zabíjet mrzačit. Nášlapné miny zažily největší rozmach během druhé světové války a byly používány i v řadě konfliktů během studené války, především v Angole nebo Kambodži. Díky celosvětové kampani za zákaz jejich používání a odstraňování starých min z půdy se podařilo počet obětí nášlapných min snížit. S nástupem Islámského státu se však nástrahy v podobě min opět dostaly „do módy“ a počet zraněných a usmrcených lidí, kteří šlápli na minu, se opět zvyšuje.

Boj za zákaz nášlapných min – neuvěřitelně krutých zbraní, díky nimž lidé buď umírají, nebo zůstávají bez dolních končetin – dosáhl vrcholu koncem 90. let. V roce 1997 se podařilo uzavřít takzvanou Ottawskou úmluvu, která má cíl odstranění protipěchotních min ze světa.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Mezinárodní kampaň proti pozemním minám proslavila i zesnulá britská princezna Diana, dnes ale jako by její práce přicházela vniveč. Důvodem je nárůst používání podomácku vyrobených minových zařízení během války, která zachvátila Sýrii a Irák.

„Byli jsme svědky toho, jak počet obětí nášlapných min, který se koncem devadesátých let pohyboval kolem 9000 ročně – z čehož bylo 88 % civilistů včetně 40 % dětí –, klesl na méně než 4000. V letech 2015 a 2016 se ale toto čísla opět zvýšilo na 6000,“ říká podle britského deníku The Guardian Stan Brown z amerického úřadu pro odstraňování min.

Každoroční zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz pozemních min z loňského prosince však hovoří o číslech ještě větších – podle ní došlo v roce 2016 k 8605 případům šlápnutí na minu, z čehož bylo 2100 lidí zabito.

Tragickou statistiku mají podle Browna na svědomí především bojové skupiny včetně radikálů z Islámského státu. Odstraňování jejich podomácku vyrobených výbušnin je však mnohem náročnější a nákladnější než u min vyrobených v minulosti, upozorňuje Brown.

Nová generace nášlapných min, které byly rozmístěny například kolem iráckého města Fallúdža, navíc obsahují mnohem větší množství výbušnin, někdy i v řádu 10 až 15 kilogramů. Tradiční nášlapné miny přitom obsahují kolem 200 gramů.

Zatímco tak u tradičních nášlapných min obvykle stačí k jejich odstraňování vyškolit místní obyvatele, kteří si pak likvidaci nebezpečných výbušnin vezmou sami na starost, u nových min je podle Browna zapotřebí skutečných profesionálů. „Tento druh improvizovaných výbušných zařízení vyžaduje mnohem sofistikovanější úroveň znalostí, někoho, kdo má s likvidací výbušnin dlouholeté zkušenosti,“ říká Brown.

Do práce tak bude povolána britská organizace HALO Trust, největší světová organizace zaměřená na odminovávání. Na vyčištění obrovského minového pole kolem Fallúdži začne pracovat koncem léta. „Pokud se podíváme například na Fallúdžu, kolem ní je asi 15 kilometrů dlouhý minový pás. Mluvíme o desítkách tisíc min,“ upozorňuje ředitel HALO Trust James Cowan.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.