Princezna Diana bojovala za jejich odstranění, dnes miny opět mrzačí civilisty. Může za to i IS

ekb

Jsou těžko objevitelé, špatně se zneškodňují a jejich cílem je spíš než zabíjet mrzačit. Nášlapné miny zažily největší rozmach během druhé světové války a byly používány i v řadě konfliktů během studené války, především v Angole nebo Kambodži. Díky celosvětové kampani za zákaz jejich používání a odstraňování starých min z půdy se podařilo počet obětí nášlapných min snížit. S nástupem Islámského státu se však nástrahy v podobě min opět dostaly „do módy“ a počet zraněných a usmrcených lidí, kteří šlápli na minu, se opět zvyšuje.

Boj za zákaz nášlapných min – neuvěřitelně krutých zbraní, díky nimž lidé buď umírají, nebo zůstávají bez dolních končetin – dosáhl vrcholu koncem 90. let. V roce 1997 se podařilo uzavřít takzvanou Ottawskou úmluvu, která má cíl odstranění protipěchotních min ze světa.

4942925:article:true:true:true

Mezinárodní kampaň proti pozemním minám proslavila i zesnulá britská princezna Diana, dnes ale jako by její práce přicházela vniveč. Důvodem je nárůst používání podomácku vyrobených minových zařízení během války, která zachvátila Sýrii a Irák.

„Byli jsme svědky toho, jak počet obětí nášlapných min, který se koncem devadesátých let pohyboval kolem 9000 ročně – z čehož bylo 88 % civilistů včetně 40 % dětí –, klesl na méně než 4000. V letech 2015 a 2016 se ale toto čísla opět zvýšilo na 6000,“ říká podle britského deníku The Guardian Stan Brown z amerického úřadu pro odstraňování min.

Každoroční zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz pozemních min z loňského prosince však hovoří o číslech ještě větších – podle ní došlo v roce 2016 k 8605 případům šlápnutí na minu, z čehož bylo 2100 lidí zabito.

Nátlaku čelím denně, možná ze země odejdu, říká pro INFO.CZ ruská YouTuberka, která točí o LGBT

sinfin.digital