Články odjinud

Případ, který nemá obdoby. Rakouští Svobodní chtějí odškodnění za volby, které sami vyvolali

Případ, který nemá obdoby. Rakouští Svobodní chtějí odškodnění za volby, které sami vyvolali

Rakouská strana Svobodných (FPÖ) se odhodlala ke kroku, který zřejmě nemá v celé Evropě obdoby. Žádá totiž od státu 3,4 milionu EUR (88 milionů korun) jako odškodnění za dodatečné náklady na opakování voleb, které sama vyvolala.

Tato, na první pohled krkolomná konstrukce má základ v prezidentských volbách na jaře 2016. Ve druhém, finálovém kole porazil nezávislý kandidát s podporou Zelených Alexander van der Bellen kandidáta FPÖ Norberta Hofera o pouhých 31 000 hlasů.  Svobodní si ale stěžovali, že sčítání provázely nesrovnalosti. Týkalo se to korespondenčních hlasů ze zahraničí, které byly v některých případech sečteny ještě před oficiálním limitem nebo obálky otevírali lidé bez potřebného oprávnění.

Soud, který dostal případ na starosti, přitom dospěl k závěru, že volební výsledek nijak ovlivněn nebyl, s hlasy se nemanipulovalo. Přesto ale kvůli formálním nesrovnalostem při sčítání nařídil opakování druhého kola voleb. A právě kvůli tomu Svobodní po dvou letech žalují stát. Museli totiž znovu investovat do volební kampaně, která ale opět skončila jejich neúspěchem. I v opakovaných volbách totiž zvítězil Alexander van der Bellen.

„Stát má oficiální odpovědnost, protože v tomto případě selhaly orgány republiky,“ řekl deníku „Krone“ generální tajemník FPÖ Christian Hafenecker. Za to, že se druhé kolo voleb muselo opakovat, nemohou podle něj Svobodní, ale chyby úřadů. Pokud by, jak tvrdí Hafenecker, strana stát nezažalovala, mohla by být obviněna z „mrhání veřejnými prostředky“. Náklady na kampaň byly totiž hrazeny také z prostředků, které politické strany v Rakousku stejně jako v Česku dostávají od státu.

U opozice ale žaloba velké pochopení nenašla. „Je to neuvěřitelná ztráta soudnosti, když nějaká strana podniká v době krácení minimálního příjmu a další sociálních dávek právní kroky k tomu, aby nafutrovala svou stranickou pokladnu,“ uvedl Thomas Drozda, ekonomický sekretář rakouské sociální demokracie (SPÖ).

Opoziční politiky zajímá také to, kdo koho vlastně bude žalovat. Svobodní totiž v mezidobí vytvořili vládní koalici s lidovci a jsou tedy členy vlády. Neúspěšný prezidentský kandidát Hofer je ministrem dopravy, bývalý generální sekretář FPÖ Herbert Kickl zase ministrem vnitra. „Bude tedy Kickl žalovat Kickla?“ ptá se Drozda.

Žalobu každopádně považuje za vrchol drzosti, protože, ať už bude osud žaloby jakýkoliv, nakonec všechny soudní náklady nebo odškodné podle něj zaplatí daňoví poplatníci. Podobně kritizuje žalobu i opoziční hnutí NEOS. „Ne všechno, co je možné právně vyargumentovat, je politicky a morálně obhajitelné,“ uvedl generální sekretář NEOS Nick Donig.

Spolek s názvem „Společně pro Van der Bellena“, který organizoval kampaň současného rakouského prezidenta, zároveň oznámil, že na rozdíl od FPÖ od státu žádné peníze chtít nebude. Van der Bellen kandidoval jako nezávislý s podporou Zelených.

Právníci a další rakouští odborníci mají přitom velké pochybnosti o tom, zda FPÖ může se svou žalobou na stát uspět. Volební zákon totiž podle nich nepočítá s „ochranou“ politických stran nebo jednotlivých kandidátů před případnými dodatečnými náklady, vzniklými pochybením úředníků nebo členů volebních komisí. Případ tohoto druhu každopádně rakouská, ale zřejmě i evropská justice ještě neřešila. Soudní jednání se tak podle rakouských právníků může táhnout roky.

 

Články odjinud