Přísnější slučování rodin, ale i kvóty: Francouzi debatují o reformách migrační politiky | info.cz

Články odjinud

Přísnější slučování rodin, ale i kvóty: Francouzi debatují o reformách migrační politiky

Francouzům to slíbil už v dubnu, kdy na tiskové konferenci uzavíral veřejnou debatu okolo žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron je přesvědčen, že právě migrace je tématem, které národ trápí nejvíce a mohlo by mu zkomplikovat opětné zvolení v roce 2022. V pondělí se proto k pětihodinové debatě o migraci sešli v Národním shromáždění poslanci s premiérem a několika ministry.

Premiér Édouard Philippe přítomné poslance ujistil, že „nemá strach přemýšlet o migračních kvótách“. Navázal tak na politiku prezidenta Macrona, který se před časem shodl s italským premiérem Giuseppem Contem na tom, že obě země budou na evropské půdě společně prosazovat povinné přerozdělování běženců. To však část unijních zemí, především státy Visegrádské čtyřky, kategoricky odmítá.

Pro uprchlíky kvóty platit nemohou 

Premiér přiznal, že kvóty nelze uplatňovat na žadatele, kteří mají právo na azyl, ani na slučování rodin – to jsou totiž oblasti posvěcené evropskými smlouvami. Zároveň ale uvedl, že se nechce vyhýbat ani úpravám v zákonech o slučování rodin: „Je třeba bojovat proti zneužívání a podvodům a zpřísnit kritéria tam, kde je to nutné.“

Philippe tak potěšil francouzskou pravici, která dlouhodobě volá po tvrdším přístupu k migrační politice. Členové jeho vlády, jako je šéf diplomacie Jean-Yves Le Drian, naopak mluvili spíše smířlivěji.

Le Drian připomněl, že migrační toky do Evropy se snižují. Na druhou stranu ale připustil, že v letošním roce došlo k 29procentnímu nárůstu žádostí o azyl. Loni o něj francouzské úřady požádalo na 120 tisíc lidí – v celé Evropě oproti tomu počet žádostí klesá. Zatímco v roce 2015, kdy vrcholila migrační vlna, jich bylo přes dva miliony, loni už jen 602 tisíc.

„Ve Francii máme jednu zvláštnost: roste tu počet žadatelů o azyl, zvláště od těch, kteří už o něj žádali jinde v Evropě, a pocházejících ze zemí, které jsou považovány za bezpečné. V přepočtu na obyvatele je ale Francie daleko od toho, aby byla zemí, kde se o azyl žádá nejvíce,“ dodal ministr.

Infografika: Kdo operuje ve StředomoříInfografika: Kdo operuje ve Středomoříautor: INFO.CZ

Do Francie chtějí Gruzínci a Albánci

Bezpečnými zeměmi myslel Le Drian především Gruzii a Albánii, odkud přichází od ledna vlna žádostí o azyl. Jen za první čtvrtletí to bylo z každé z nich více než 2500 žádostí, až za nimi jsou země jako Afghánistán, Guinea, Pobřeží slonoviny nebo Mali. Až na 18. místě se s asi šesti stovkami žádostí nachází Sýrie. Le Drian zdůraznil potřebu řešit migrační politiku mezinárodně – jak příchody uprchlíků, tak i vypovídání těch, kteří nemají na azyl nárok.

Ministr vnitra Christophe Castaner pak upozornil, že některé vnější hranice Evropské unie stále nejsou dobře kontrolovány. Připomněl také fakt, že 30 procent žadatelů o azyl ve Francii už podstoupilo azylové řízení v jiné unijní zemi.

V otázce migrace není zcela jednotné ani prezidentské hnutí Republika vpřed! Macronův zářijový projev k migraci některé poslance nepříjemně překvapil. Po jeho slovech, že „předstíráme humanitu, ale jsme někdy moc laxní“, sepsalo 15 poslanců otevřený dopis, v němž obhajovali integraci a vyslovili se pro „vyhnutí se hysterii, která jde proti migrační realitě“. 17 vládních poslanců pak v pondělním tisku vyzvalo k rozšíření přístupu na pracovní trh pro migranty.

Pravice požaduje referendum

Na opačné straně stojí pravicová opozice, ať už jde o konzervativní Republikány, nebo pravicové populisty Marine Le Penové. Republikáni slovy jednoho z uchazečů o vedení strany Guillauma Larrivého vyzvali k sepsání „migrační charty“, o níž by rozhodli lidé v referendu. Larrivé prohlásil, že je třeba opět převzít kontrolu, „aby Francie zůstala Francií“.

Šéfka Národního sdružení Le Penová pak spojila migraci s terorismem a na tiskové konferenci před zasedáním sněmovny požadovala referendum o právu místa (získání občanství narozením v dané zemi) a o omezení lékařské péče pro migranty pouze na naléhavé případy.

Jak z pravicové, tak i levicové opozice pak zaznívala kritika zpochybňující smysl debaty, pokud z ní nevyjdou žádné konkrétní kroky. Ty sice vláda plánuje, bude to ale bezpochyby nějaký čas trvat. Ve středu se stejným tématem budou zabývat i senátoři. „Stejné slogany, stejná dvojice výrazů humanismus a přísnost, které slýcháme už řadu let. Nevidím tam nic nového, je to hrozné,“ odsoudila parlamentní debatu Violaine Carrereová z neziskové organizace pro podporu migrace (GISTI).

Okamžité změny v migrační politice nyní nelze očekávat ani na evropské scéně. Jak avizovala budoucí komisařka pro vnitro Ilva Johanssonová, návrhu na změny azylové politiky se v prvních 100 dnech nové Komise nedočkáme.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud