Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přistěhovalci ven! Italští učitelé si pro své žáky připravili tajný experiment. Jaké byly reakce dětí?

Přistěhovalci ven! Italští učitelé si pro své žáky připravili tajný experiment. Jaké byly reakce dětí?

Uprchlická krize a způsob, jak se k migrantům chovají v některých evropských zemích, vyvolává u mnohých asociace s třicátými a čtyřicátými lety dvacátého století, v nichž židovské obyvatelstvo čelilo antisemitským náladám, diskriminačním zákonům a posléze i transportům smrti. Jak takové zákony vypadaly v praxi, si vyzkoušeli studenti jedné ze středních škol v severní Itálii. Učitelé si pro ně připravili tajný experiment, který silně diskriminoval děti přistěhovalců. Reakce studentů je příjemně překvapila. 

Sedmadvacátého ledna si celý svět připomínal památku obětí holokaustu, který připravil o život miliony Židů. Nejinak tomu bylo na střední škole v severoitalském městečku Vercelli, kde si zhruba stovka třinácti a čtrnáctiletých studentů na vlastní kůži vyzkoušela, co v roce 1938 zakusili židovští žáci, když fašistický režim Benita Mussoliniho zavedl antisemitské zákony, kvůli nimž byli vyhozeni ze škol a univerzit.

Když přišli studenti ráno do školy, učitelé jim oznámili, že vláda s okamžitou platností rozhodla o tom, že se děti přistěhovalců budou učit v oddělených třídách a na konci roku budou muset složit zvláštní zkoušku z italského jazyka a kultury, aby dokázali, že se dostatečně asimilovali.

Aby nezpůsobili přistěhovaleckým žákům přílišné trauma, vzali je učitelé krátce před zahájením vyučování stranou a zasvětili je do situace. „Požádali jsme je, aby svým spolužákům nic neříkali,“ vysvětlila pro Haarec zástupkyně ředitele Patrizia Pomatiová s tím, že ostatní studenti reagovali na vymyšlené opatření hodně prudce.

Okamžitě se začali šikovat na obranu svých spolužáků: někteří začali stávkovat, jiní se dožadovali přijetí u ředitele, další sepisovali naštvané dopisy na ministerstvo školství.

Učitelé nechali žáky v namodelované situaci zhruba hodinu. Pak před pobouřené studenty předstoupili a oznámili jim, že žádné protiimigrantské nařízení ve skutečnosti neexistuje. „Někteří byli naštvaní, že jsme je dostali do takové situace, všichni si ale oddechli, že to byla jen fikce,“ zdůraznila Pomatiová s tím, že nikdo z rodičů si na netradiční výukovou lekci stěžovat nepřišel.

„Měli jsme za to, že pustit dětem film o holokaustu není ten nejlepší způsob, jak jim zprostředkovat tuto historickou etapu. Takové filmy jsou často násilné a citově natolik rozrušující, že se do nich děti nedokáží vcítit a jen říkají: ‚to by se mi nikdy nemohlo stát‘,“ uvedla Pomatiová.

Při vymýšlení netradiční výukové lekce se učitelé inspirovali střední školou ve Florencii, jejíž studenti v podobném experimentu museli do školy přinést rodný list, aby dokázali, zda jsou „skuteční Florenťané“.

„Říkali jsme si, že bychom mohli přijít s něčím ještě o trochu silnějším, zvláště ve světle současného celosvětového klimatu, který je plný populismu, rasismu a slovní agrese,“ uvedla pro izraelský deník autorka nápadu Carolina Vergeriová. „Chtěli jsme, aby naši studenti pochopili, že se tyto události opravdu staly a mohou se stát znovu,“ dodala.  

Experiment dle ní cílil na děti přistěhovalců spíše než Židy, protože ve škole jednak nejsou žádní židovští studenti, a jednak jsou to v dnešní Itálii migranti, zvláště muslimové, na které je pohlíženo jako na „vetřelce“.

Reakce studentů škola vystavila na Facebooku. „Styděl jsem se, že jsem na špatné straně. Řekl jsem učiteli, že bychom měli odejít ze třídy všichni, protože jsme všichni cizinci,“ napsal jeden z žáků, kteří se narodili v Itálii. „Takovou reakci jsem neočekával,“ přiznal se student-přistěhovalec. „Pomohlo mi to si uvědomit, že v dobách nouze je tu někdo, kdo se o mě postará,“ doplnil.

Na studenty, kteří se vzepřeli diskriminaci, je škola patřičně hrdá. „Bylo krásné sledovat, jak se děti sjednotily a odmítly nespravedlivé pravidlo,“ vyzdvihla Pomatiová.

  

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744