Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přistěhovalci z Česka nejsou žádné vyžírky, Británii se vyplácí, ukázaly statistiky

Přistěhovalci z Česka nejsou žádné vyžírky, Británii se vyplácí, ukázaly statistiky

Přibližně 80 procent přistěhovalců z východních zemí Evropské unie má v Británii pravidelné zaměstnání. Tito lidé také výrazně převyšují počet těch, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. V Británii žije celkem 1,4 milionu lidí z osmi zemí včetně Česka, jejichž věkový průměr je nižší než ten britský. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu (ONS), které byly zveřejněny necelý měsíc po začátku vyjednávání o vystoupení Británie z EU.

Právě obavy z přistěhovalců z východu unie byly zásadním tématem loňského referenda, v němž Britové zvolili takzvaný brexit, tedy odchod z EU. Premiérka Theresa Mayová stále trvá na jeho rázné podobě motivované především snahou omezit možnost obyvatel EU stěhovat se na ostrovy.

Oficiální data přitom ukazují, že pouze jeden z 89 přistěhovalců ze zmíněné skupiny zemí je v seniorském věku a závisí na příjmu z důchodu, zatímco zbylých 88 je mezi 15 a 65 lety věku. V rámci britské populace je tento poměr jedna ku třem a půl.

Čtyři pětiny přistěhovalců vydělávají a odevzdávají britské státní pokladně na daních nemalé částky. V některých odvětvích tvoří výraznou část zaměstnanců, například v potravinářství pochází celá čtvrtina pracovníků z osmi zemí, do níž vedle Česka patří také Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Z této skupiny jsou v Británii jasně nejpočetnější Poláci, kterých tam žije přes 800 000, hned za nimi jsou Litevci se 170 000, Čechů je téměř 50 000, tedy méně než Lotyšů, Slováků či Maďarů. Třetina ze zaměstnaných českých přistěhovalců podle statistik pracuje ve finančním sektoru.

Premiérka Mayová v červnu uvedla, že chce, aby s občany Evropské unie žijícími v Británii legálně nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva, například pokud jde o lékařskou péči a školství. Evropský parlament v pondělí označil tento návrh za diskriminaci občanů unie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1