Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pro chudé Čechy pošleme miliardy, slibuje šéf komise Juncker

Pro chudé Čechy pošleme miliardy, slibuje šéf komise Juncker

Bohatí obyvatelé západních států EU si nedokážou představit, jak žijí ti chudší. Například lidé ze severu Moravy. Je o tom přesvědčený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Rozdíl musíme odstranit, a to tím, že investujeme do regionů, které to potřebují nejvíc. Do roku 2020 Česko obdrží přibližně 590 miliard korun,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz. Vyjádřil se také k případným sankcím pro Česko za to, že nebude přijímat migranty v rámci unijního přerozdělování.

Jste Lucemburčan, což znamená, že pocházíte ze země s vysokou životní úrovní, vysokými platy a stabilním sociálním zabezpečením v důchodovém věku. Dokážete pochopit, jaký je život Čechů, kteří vydělávají 30krát méně a jejichž důchody se dotýkají hranice chudoby?

Většina Lucemburčanů si nedokáže představit, co to znamená být v kůži někoho z Moravskoslezského kraje, ačkoli oba regiony se mohou pochlubit bohatou historií výroby oceli. Ostatně, ví někdo v Praze, která je šestým nejbohatším regionem v EU, jaký je život například v severovýchodním Rumunsku? HDP na obyvatele v některých částech Londýna je 18krát vyšší než ve městě Pleven v Bulharsku.

Tento rozdíl musíme odstranit, a to tím, že investujeme do regionů, které to potřebují nejvíc. Do roku 2020 obdrží Česká republika ze strukturálních fondů přibližně 590 miliard korun. Tyto investice budou použity na zlepšení veřejných služeb například v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, sociálního začleňování nebo energetické účinnosti. Investovat se bude také do sociálního bydlení, regionálních silnic, infrastruktury veřejné dopravy a prevence rizik záplav.

Myslíte si, že peníze vyřeší vše?

Peníze samozřejmě tvoří pouze jednu stranu rovnice. Musíme také podpořit sbližování směrem k nejvyšší životní úrovni a nejlepším pracovním podmínkám v celé Evropě. Jedním z kroků tímto směrem je evropský pilíř sociálních práv, který jsme navrhli v dubnu.

Jeho cílem je zajistit rovné příležitosti a přístup na trhy práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začleňování pro všechny. Jen tak můžeme překlenout existující rozdíly a zajistit, aby místo, kde jste se narodil, neomezovalo váš potenciál nebo vaše příležitosti v Evropě.

Už dlouho jste nenavštívil žádnou z východních členských států. Nemáte pocit, že se západní politici málo zajímají o střední a východní část EU?

Pokud se někdo nezajímá o střední a východní Evropu, pak se nezajímá ani o Evropu jako takovou a její historii. Pokud se vypravíte do vesnice Čížov na Vysočině, setkáte se s živou připomínkou způsobu, jakým se v této části Evropy žilo po několik generací. Pozůstatky původního ostnatého drátu na hranici a strážní věže, které tam stále stojí, jsou symbolem toho, čím si tato část Evropy prošla. A jsou i připomínkou toho, jak daleko se za velmi krátkou dobu dostala.

S čím Juncker jede do Česka a dotkne se možných sankcí? Čtěte pokračování rozhovoru zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1