Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Problém Trump má jen jedno řešení - jednotnou Evropu, míní šéf německé diplomacie

Problém Trump má jen jedno řešení - jednotnou Evropu, míní šéf německé diplomacie

Na politiku pod heslem Amerika především, kterou prosazuje prezident Donald Trump, existuje podle německého ministra zahraničí jediná odpověď - jednotná Evropa. Ministr Heiko Maas to dnes řekl ve své první velké řeči o německé zahraniční politice po březnovém nástupu do funkce.

Zvláštní zodpovědnost podle šéfa diplomacie v současné době nese právě Německo, které ale musí brát více ohledů na názory jiných členů EU včetně zemí střední a východní Evropy.

„Tam, kde americká vláda ofenzivně zpochybňuje naše hodnoty a zájmy, musí Evropa vystupovat důrazněji," uvedl Maas. V reakci na Trumpovu politiku podle něj musí Evropa překonat své rozpory a semknout se. "Za prezidenta Trumpa se Atlantik stal širším,“ řekl šéf německé diplomacie.

Politika amerického prezidenta vytvořila na mnoha místech světa vakuum, které by podle Maase měla zaplnit právě Evropa. „Pokud nebude jednat sama Evropa, bude se brzy jednat pouze o ní,“ varoval.

Aby byla akceschopná, musí Evropa překonat rozpory posledních let. Důležitou roli v tom podle Maase musí hrát i Německo, které ale bude více naslouchat. „Musíme se naučit vidět Evropu více i očima jiných Evropanů,“ vyzval.

Jako příklad rozporů, které vznikly nedostatečným ohledem na zájmy všech zemí EU, ministr uvedl ty, které vznikly při migrační krizi. V zemích střední a východní Evropy podle něj tehdy vznikl dojem, že jim někdo vnucuje řešení zvenčí. Poučování a poukazování na morální nadřazenost vede jen k dalším konfliktům, řekl Maas.

Šéf německé diplomacie zároveň vyzval, aby se v zahraniční politice EU skoncovalo s nutností jednomyslnosti, kterou označil za "prokletí". K tomu, aby se některé kroky EU mohly schvalovat pouze kvalifikovanou většinou, vyzývají i jiní evropští politici.

Maas vyzval ve své řeči i k nové "evropské východní politice", v rámci které by se měla opět rozvinout spolupráce s Ruskem ve prospěch všech zemí EU. Německou odpovědí na úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o reformu Evropské unie by podle něj mělo být jasné ano.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1