Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Problémy CEFC v Číně se prohlubují. Zasahují i její obchodní partnery

Problémy CEFC v Číně se prohlubují. Zasahují i její obchodní partnery

Čínský regulátor cenných papírů vyšetřuje CEFC Anhui International Holding, společnost kótovanou na burze v Šen-čenu jako CEFC International. Holding údajně poskytl v loňské finanční zprávě nepravdivé informace: podle švýcarských auditorů referuje zpráva jen o zisku, a nezmiňuje důležité nedostatky týkající se finanční likvidity společnosti. Problémy má i firma Huarong, která ještě v březnu odkoupila podíl v jedné z divizí CEFC. Teď je tento kdysi největší čínský věřitel největším státním dlužníkem. A vedení firmy je stejně jako v CEFC vyšetřováno. O údajných podvodech a problémech CEFC Anhui píše čínský časopis Caixin:

Čínský regulátor cenných papírů vyšetřuje CEFC Anhui International Holding, společnost kótovanou na burze v Šen-čenu jako CEFC International. Holding údajně poskytl v loňské finanční zprávě nepravdivé informace: podle švýcarských auditorů referuje zpráva jen o zisku, a nezmiňuje důležité nedostatky týkající se finanční likvidity společnosti. Problémy má i firma Huarong, která ještě v březnu odkoupila podíl v jedné z divizí CEFC. Teď je tento kdysi největší čínský věřitel největším státním dlužníkem. A vedení firmy je stejně jako v CEFC vyšetřováno. O údajných podvodech a problémech CEFC Anhui píše čínský časopis Caixin.

"Zakladatele a předsedu CEFC Jie Ťien-minga vyšetřují od ledna čínské bezpečnostní složky pro podezření z hospodářské kriminality," uvádí Caxin. "Od té doby konglomerát údajně ztratil u řady klientů důvěryhodnost, což ho mimo jiné donutilo pozastavit prodej svých dluhopisů, zmrazit část majetku a odstoupit od dohody o odkoupení podílu v ruské Rosněfťí."

Je to od lednového zadržení předsedy Jie teprve druhá oficiální zpráva informující o kdysi agresivně se rozvíjejícím konglomerátu, který podnikal v energetice a finančních službách v Evropě, na Blízkém východě, v Centrální Asii a Africe.

Šenčenská burza v květnu zpochybnila informace poskytnuté CEFC Anhui o výši jejích dluhů a transakcích provázaných společností. A to poté, co nezávislí švýcarští auditoři odmítli schválit data z výroční zprávy společnosti za rok 2017. CEFC Anhui, která se zaměřuje na obchod s hnojivy a chemikáliemi pro zemědělství a energetiku, ovládá CEFC China Shanghai International Group. CEFC Shanghai pak v roce 2015 přispěla zhruba 78,5 % do ročního obratu CEFC China.

Zfalšovaná finanční data a hora dluhů

Podle finanční zprávy CEFC Anhui zaznamenala loni pokles tržeb o 11,7 % na 16,8 miliard jüanů (o 2,6 miliardy dolarů). Čistý zisk jí ale vzrostl o 21,6 % na 447 milionů jüanů. Švýcarský auditor společnosti však tyto údaje odmítá a odkazuje na nevyřešené problémy a vážné nedostatky s finanční likviditou (nedostatek volných finančních prostředků):

"Auditor také uvedl, že nemůže zaručit, že loňská výroční zpráva a zpráva za první čtvrtletí za rok 2018 jsou věcně přesné a bez zfalšovaných záznamů, zavádějících prohlášení nebo důležitých opomenutí."

Už v červenci měla CEFC Anhui burzovnímu dohledu v Šen-čenu osvětlit své finanční údaje z výroční zprávy. Společnost 24. července uvedla, že odpověděla na všechny dotazy, ale nezveřejnila žádné podrobnosti.

CEFC v ČeskuCEFC v Českuautor: Info.cz

Dluhy trápí nejen dceřiné společnosti CEFC. Matka konglomerátu CEFC Shanghai má podle médií taktéž problémy. Údaje z burzy v Šanghaji dokládají, že do konce roku 2017 měla CEFC Šanghaj majetek ve výši 63,6 miliard jüanů. Ke konci ledna se ale její závazky vyšplhaly na 114,5 miliard.

CEFC Šanghaj 20. srpna uvedla, že “zatčení” předsedy Jie mělo negativní vliv na chod společnosti a konglomerát se teď snaží vygenerovat zisk potřebný na splácení dluhů. CEFC Šanghaj musí splatit emise 13 dluhopisů v celkové výši 29,6 miliard jüanů, včetně 10 miliard, které je nutné uhradit ještě letos. Informuje o tom portál zaměřující se na marketing v Číně, Hithink.

Rudí bossové v černé díře

Problémy má i bývalé vedení státního správce majetku (konsolidační agentury) Huarong Asset Management. Tato společnost v březnu koupila 36,2% podíl v chajnanské větvi společnosti CEFC, přes níž plánovalo vedení CEFC nakoupit 14% podíl v ruské státní firmě Rosněfť.

Šéf Huarongu Laj Siao-min je jako člen KS Číny a poslanec vyšetřován stranickými orgány a podle posledních informací South China Morning Post bude obviněn z korupce a dalších disciplinárních a právních prohřešků: "Čínská policie u něj (Laj Siao – mina) našla 270 milionů jüanů (39 milionů dolarů) v hotovosti, vážících asi tři tuny."

Po celé řadě vyšetřování šéfů velkých společností, jako Wu Siao-chueje z Anbangu či Jie Ťien-minga z CEFC, tak Si Ťin-pchingově protikorupční kampani padl za oběť další rudý kapitalista.

Huarong byla založena v roce 1999 jako jedna ze čtyř státních institucí pro boj s neutěšeným stavem finančního sektoru plného korupce a nezdravých investic. Jak informoval Bloomberg, její teď již bývalý předseda Laj Siao-min se v dubnu pro podezření z korupce dostal do spárů čínské disciplinární komise. Podle čínských médií byl Laj už obviněn mimo jiné z tunelování. Údajně měl ze společnosti vydolovat miliardy čínských jüanů a převést je do soukromé firmy. Další tři tuny bankovek se našly u něj ve sklepě.

Podle South China Morning Post se Laj Siao-min v minulosti snažil posílit roli konsolidačních agentur v čínské ekonomice, o čemž hovořil i ve veřejných projevech. Proslavil se například tím, že jako jeden z prvních vysokých čínských funkcionářů vloni otevřeně upozorňoval na problém špatných úvěrů. Huarong se pak stal jedním z nejagresivnějších investorů, půjčoval zadluženým firmám a skupoval distresovaná aktiva. Po svém pádu byl Laj v čele konsolidační agentury vystřídán šéfem kuangtungské pobočky Wang Čan-fengem.

Příliš kaskadérská obchodní diplomacie

Zatčení by podle některých pozorovatelů mohlo souviset i s vazbami na CEFC, do jejíž chajnanské pobočky vstoupil Huarong koncem minulého roku, tedy pár měsíců předtím, než začala mít firma po zatčení svého předsedy Jie Ťien-minga skutečně vážné problémy. Spekulovalo se, že Peking si prostřednictvím své konsolidační agentury snažil pojistit strategicky důležitou akvizici 14% podílu v Rosněfťi. Vstup do státní ruské ropné společnosti se mezitím z nejrůznějších důvodů zadrhl. Kromě potíží firmy CEFC na tom má podíl zřejmě i sankční režim uvalený na Rosněfť ze strany EU a USA. Zejména napětí mezi Čínou a USA, které přerostlo v otevřenou obchodní válku, vede Peking k obezřetnosti a snaze neprovokovat zbytečně Trumpovu administrativu.

Vyšetřování by ale také mohlo být pouze relativně rutinní součástí širší kampaně proti “nezodpovědným” investicím významných čínských finančníků. Vloni v létě čínský stát odstavil šéfy několika investičních společností a alespoň částečně je zestátnil. Mezi nejvýznamnějšími stojí za zmínku Wu Siao-chuej z firmy Anbang, který za podvody dostal 18 let vězení. Čína se snaží snížit obrovské zadlužení svých firem, které nerozvážně rozhazovaly například při nákupu fotbalových klubů nebo hotelů. Čínský dluh podle střízlivých odhadů dosahuje 264 % HDP.

Zůstává otázkou, zda je Laj Siao-min pouze další obětí protikorupční kampaně, nebo ho ke dnu stáhla CEFC svým ambiciózním pokusem o vstup do Rosněfťi. Vstup ostře sledované společnosti, vyšetřované v USA kvůli korupci v OSN a v afrických státech, do jiné kontroverzní firmy v Rusku mohlo čínské vedení vyhodnotit v situaci hrozící obchodní války s USA jako příliš kaskadérský kousek. Za takové chyby se v Číně platí, soudruh nesoudruh.

Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, který mapuje dění v Číně a její zájmy v zahraničí

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232