Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč sem pouštíme lidi z p*delí světa, rozčílil se Trump. Myslel hlavně migranty z Haiti a Afriky

Proč sem pouštíme lidi z p*delí světa, rozčílil se Trump. Myslel hlavně migranty z Haiti a Afriky

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě v diskuzi se senátory na téma migrace protestoval proti tomu, aby do Spojených států přicházeli imigranti "z prdelí světa". S odvoláním na několik různých zdrojů o tom dnes informovaly agentura AP a list The Washington Post. Debata, ve které šéf Bílého domu vulgarismus použil, se týkala dohody o podobě migrační reformy, které se podle šestice amerických senátorů z obou politických stran podařilo ve čtvrtek dosáhnout.

"Proč sem necháváme všechny ty lidi z prdelí světa přicházet?" řekl podle zdrojů amerických médií prezident zákonodárcům během debaty v Oválné pracovně Bílého domu. Výraz "shithole country", který Trump použil, by se dal méně expresivně přeložit také jako díra či zapadákov. Podle listu The Washington Post směřovala poznámka na adresu lidí z Haiti a afrických zemí. Právě obyvatele Haiti si Trump údajně v rozhovoru přál vyjmout z jakéhokoli budoucího imigračního programu. "Proč potřebujeme víc Haiťanů? Vyjměte je," řekl podle WP.

Bílý dům nepopřel, že by Trump vulgarismus pronesl, informovala americká média. "Jistí politici ve Washingtonu chtějí bojovat za cizí země, ale prezident Trump bude vždy bojovat za americký lid," řekl v reakci na článek listu The Washington Post mluvčí Raj Shah.

Vulgární poznámku Trump podle list pronesl v diskuzi s americkými senátory z řad republikánů i demokratů, kteří mu přišli představit dohodu, kterou ve čtvrtek dojednali.

Skupina zákonodárců přezdívaná "gang šesti" jednala o podobě migrační reformy včetně zabezpečení hranic, vízové loterie, spojování rodin či programu DACA. Demokraté usilovali právě o zachování tohoto programu, jenž chrání okolo 800.000 mladých přistěhovalců bez práva pobytu, kteří se v USA ocitli jako děti. Republikáni chtěli výměnou za to do návrhu začlenit posílení ochrany hranice s Mexikem, která podle Trumpových představ měla počítat i se stavbou zdi.

Mluvčí Bílého domu Sarah Huckabeeová Sandersová později dosažení dohody popřela. "Zatím dohoda dosažena nebyla," uvedla. "Ještě tam úplně nejsme, ale máme pocit, že se blížíme," dodala.

Expresivní slova o zapadákovech padla z Trumpových úst údajně v okamžiku, kdy demokratický senátor Richard Durbin hovořil o programech dočasných povolení k pobytu, které USA udělovaly občanům zemí, jež postihly přírodní katastrofy, válka či epidemie. Tato povolení v minulosti dostávali mimo jiné občané Salvadoru, Guatemaly či právě Haiti.

Podle listu WP prezident navrhl, aby USA přijímaly raději imigranty ze zemí, jako je Norsko. Trump se ve středu v Bílém domě sešel s norskou premiérkou Ernou Solbergovou.

Republikánská členka Sněmovny reprezentantů Mia Loveová, dcera haitských přistěhovalců, prezidentova slova označila za "nevlídná, rozdělující a elitářská" a vyzvala jej, aby se omluvil. "Takové výrazy by neměly být slyšet v šatnách a neměly by být slyšet v Bílém domě," uvedla další kongresmanka Ileana Rosová-Lehtinenová, v jejímž obvodu na jihu Floridy žije řada Haiťanů. "Demokrati a republikáni v Senátu učinili návrh. Odpovědí je tento prezidentův rasistický výbuch. Jak ho můžete brát vážně?" reagoval republikánský člen Sněmovny reprezentantů Luis Gutiérrez.

Už před třemi týdny list The New York Times napsal, že prezident Trump Haiťany urazil na červnovém setkání k tématu migrace. Řekl prý, že "všichni mají AIDS".

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1