Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Propojení mezi AfD a Moskvou sílí. Krajní pravice může Rusku otevřít cestu do parlamentu

Propojení mezi AfD a Moskvou sílí. Krajní pravice může Rusku otevřít cestu do parlamentu

Německo v neděli čekají parlamentní volby, po kterých Angela Merkelová zřejmě už počtvrté stane v čele země. I když současná německá kancléřka svůj post obhájí, musí být ve střehu. Na třetím místě by totiž mohla skončit pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která je mimo jiné stále víc propojená s Kremlem a u Rusů žijících v Německu v posledních třech letech je ve stále větší oblibě. AfD by se tak Moskvě mohla otevřít cestu do Bundestagu.

„Přestože ruský ministr zahraničí Lavrov, ruský prezident Putin a premiér Medveděv tvrdí, že Kreml nehodlá zasahovat do našich voleb, nejsem tak naivní, abych věřil, že to nic neznamená. Snažíme se připravit na jakýkoliv vývoj,“ tvrdí podle serveru Daily Beast expert na mezinárodní vztahy německého Bundestagu Niels Annen, podle kterého Berlín pozoruje ruské snahy otřást, zdiskreditovat a zesměšnit německé instituce a evropské hodnoty nejméně poslední tři roky.

„V roce 2015 ruští hackeři napadli Bundestag, žádné informace od Merkelové ani dalších úředníků však neukradli,“ připomíná Annan pro Daily Beast. Ruští hackeři sice úspěšní nebyli, Moskva je však pro Berlín nebezpečná i v jiných ohledech. Jednou z cest je informační válka a snaha dostat do varu čtyřmilionovou ruskojazyčnou populaci v Německu.

Příkladem je případ údajného znásilnění 13leté ruské dívky migranty v Německu, který se Berlín podle Moskvy snažil ututlat. Zpráva vyvolala mezi německými Rusy rozhořčení a stovky z nich kvůli tomu po boku krajně pravicových radikálů protestovaly v ulicích. Příběh se však odehrál úplně jinak – dívka utekla z domova, zůstala u staršího kamaráda a příběh si vymyslela. Pro stovky Rusů žijících v Německu to však byl spouštěč, aby začali podporovat extrémně pravicovou stranu AfD, nebo se dokonce stali jejími členy.

I tak zbývá dost mladých, vzdělaných Rusů, kteří se od takových nálad snaží distancovat. „S těmito lidmi, kteří věří falešným zprávám, nechci mít nic společného,“ říká pro Daily Beast 35letý právník a politik Viktor Baškatov původem z Ruska, který se však ruského občanství vzdal. „Pokud se jim život v Německu nelíbí, měli by jít zpět do Ruska,“ tvrdí Baškatov, který je členem strany CDU kancléřky Merkelové.

Baškov není jediný Němec původem z Ruska, který odmítá být pěšákem Vladimira Putina, vzestupná podpora AfD je však podle Daily Beast zřejmá. „V minulém roce jsme mohli vidět, jak se Moskvě dařilo mobilizovat shromáždění, která byla tak velká jako ta organizovaná Kurdy a tureckou komunitou. Pak AfD narostla,“ řekl minulý týden moderátor ruskojazyčné talk show Quadriga televize Deutsche Welle Andrej Gurkov.

AfD, která by v nedělních volbách mohla skončit třetí, je kromě silně protiimigrantské a islamofobní strany také strana, která prosazuje Rusko jako silného partnera země a zrušení protiruských sankcí EU. Propojení mezi Moskvou a některými členy AfD dokazuje i jejich spolupráce s kremelskými mládežnickými hnutími. „Jsme mostem mezi AfD a Moskvou, mezi politickými hnutími ve Francii, Slovinsku, Rakousku a v dalších zemích, kde podporují rodinné hodnoty, a kde politici chtějí zrušit sankce proti Rusku,“ řekl pro Daily Beast šéf mládežnické organizace strany AfD Markus Frohnmaier. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1