Protivládní protesty v Nikaragui mají za šest týdnů už 84 obětí | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Protivládní protesty v Nikaragui mají za šest týdnů už 84 obětí

Protivládní protesty v Nikaragui mají za šest týdnů už 84 obětí

Protivládní protesty v Nikaragui si o víkendu vyžádaly další oběť. Od poloviny dubna, kdy demonstrace vypukly, při nich zemřelo už 84 lidí a na 860 dalších bylo zraněno. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní policii. Demonstranti požadují předčasné volby a odchod levicového prezidenta Daniela Ortegy, který stojí v čele země už jedenáct let.

Poslední obětí nepokojů se stal v neděli státní zaměstnanec, který podlehl v nemocnici střelným zraněním. Ta utrpěl v pátek v místě blokády silnice demonstranty v departmentu Boaco nedaleko metropole Managuy. Policie úmrtí přičetla "trestným činům vandalů", aniž by okolnosti blíže specifikovala. Podle opozice muže trefila kulka z tábora příznivců prezidenta, s nimiž se demonstranti střetli.

Během protivládních demonstrací v sobotu na ostrově Ometepe na jezeře Nikaragua utrpěli zranění místní politička a kněz. Protestující tam zapálili kancelář vládní Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN). Demonstranti tvrdí, že tak učinili poté, co je v protestním průvodu napadly skupiny příznivců FSLN.

Protesty, v jejichž čele stojí univerzitní studenti a zaměstnanecké organizace, propukly v polovině dubna kvůli vládní penzijní reformě. Ta předpokládala snížení důchodů a zvýšení příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění. Po masových demonstracích, které se z hlavního města rozšířily do dalších měst, vláda od reformy ustoupila. Protestní akce ale pokračují a Nikaragujci požadují odstoupení prezidenta a jeho manželky, která je rok viceprezidentkou.

Před týdnem začaly za zprostředkování katolické církve rozhovory mezi vládou a opozicí, které ale po čtyřech dnech ztroskotaly. Opozice požaduje vypsání předčasných voleb a změnu volebních zákonů. Ortegovu vládu viní z porušování lidských práv a brutálního potlačování demonstrací. Vláda trvá na okamžitém ukončení blokád silnic demonstranty.

Podobné nepokoje Nikaragua už dlouho nezažila. Podle serveru BBC Mundo se lidé dlouho neodvažovali veřejně kritizovat Ortegu, jemuž dalo v posledních volbách v listopadu 2016 svůj hlas 72 procent zúčastněných voličů (volební účast činila 68 procent).

Masové protesty v Nikaragui začíná pociťovat i tamní ekonomika, zejména turistický sektor. Mnohé hotely a restaurace mají zavřeno a posílají personál na nucenou dovolenou. Například Spojené státy varovaly své občany, aby zvážili cestu do Nikaraguy. Vláda snížila v důsledku protestů i odhad růstu HDP pro letošní rok z asi pěti procent na tři až 3,5 procenta.

Některým podnikatelům ale v době protestů příjmy rostou. „Je pravda, že dříve jsem prodal tři trička a teď jich prodám 50, ale netěší mě to, raději bych byl, kdyby se situace v zemi uklidnila a neumírali při protestech lidé,“ řekl reportérovi BBC Mundo v Managui místní prodavač. Na odbyt jdou modrobílá trička, košile a čepice, vše v barvách nikaragujské vlajky a s nápisy například Ať žije Nikaragua nebo Nevzdáme se.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.