Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První „plnohodnotná“ schůzka Putina s Trumpem se uskuteční 16. července v Helsinkách

První „plnohodnotná“ schůzka Putina s Trumpem se uskuteční 16. července v Helsinkách
 

Schůzka prezidentů USA a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se uskuteční 16. července v Helsinkách. Současně to oznámily Kreml a Bílý dům. Oba státníci se již dvakrát krátce sešli loni na okraj dvou summitů, plnohodnotná schůzka ale byla neustále odkládána, mimo jiné kvůli americkému vyšetřování údajných ruských zásahů do předvolební kampaně v USA.

Zpráva o konání summitu byla zveřejněna den poté, co v Moskvě jednal Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton.

Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že prezidenti spolu budou jednat o americko-ruských vztazích a o mezinárodních tématech. „Oba lídři budou diskutovat o vztazích mezi USA a Ruskem a řadě otázek národní bezpečnosti,“ informoval také Bílý dům.

Americký prezident novinářům ve středu bez uvedení konkrétního termínu řekl, že by se s Putinem mohl setkat po skončení bruselského summitu NATO, který se bude konat 11. a 12. července. Bezprostředně na něj 13. července naváže Trumpova návštěva Británie. Trump tehdy dodal, že s šéfem Kremlu bude hovořit například o konfliktu v Sýrii či o situaci na Ukrajině.

Krátce před dnešním oznámením o konání schůzky Trump na twitteru znovu odmítl, že by se Rusko vměšovalo do kampaně před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. „Rusko nadále říká, že nemá nic společného s vměšováním do našich voleb!“ napsal.

Podle Putinova poradce Jurije Ušakova hovořil o údajném ruském vměšování do amerických voleb s ruským prezidentem ve středu i Bolton. „Z naší strany bylo jasně řečeno, že se ruský stát nevměšoval a nevměšuje do domácí politiky USA,“ řekl Ušakov.

Trump se v předvolební kampani i po zvolení do úřadu několikrát vyslovil pro zlepšení vztahů Spojených států s Ruskem. Podle agentury Reuters by ale mohla schůzka podráždit některé spojence USA, které se snaží Putinaizolovat, například Británii.

Konání summitu Trumpa s Putinem dnes přivítal generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Vítám nadcházející setkání prezidentů Trumpa a Putina, protože věřím v dialog,“ uvedl. Přístup NATO k Rusku je podle něj dvojí: obrana a dialog. „Dialog není známkou slabosti. Dialog je známkou síly,“ dodal Stoltenberg.

„Rozhodnutí uspořádat plnohodnotný summit je velmi pozitivní zprávou,“ uvedla také předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Vyjádřila naději, že schůzka bude počátkem "normalizace" rusko-amerických vztahů.

Podle agentury AP by se měli během následujících dvou týdnů sejít ministři zahraničí USA a Ruska Mike Pompeo a Sergej Lavrov, aby dohodli podrobnosti summitu. Podle agentury Interfax bude v Rusku od soboty do příštího pátku na návštěvě také delegace amerického Kongresu.

Trump a Putin se loni v červenci krátce setkali na summitu předních světových ekonomik G20 v Hamburku a pak v listopadu na mezinárodní ekonomické konferenci ve Vietnamu.

Původně se jako o místu setkání amerického a ruského prezidenta spekulovalo o Vídni. Volba ale nakonec padla na finskou metropoli, kde se v minulosti již několik podobných setkání konalo. V roce 1975 se tam sešel americký prezident Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, v roce 1990 prezident USA George Bush starší s prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem a v roce 1997 americký prezident Bill Clinton se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232