Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První rozhovor Chelsea Manningové po propuštění: Přestala jsem vidět statistiky a začala vidět lidi

První rozhovor Chelsea Manningové po propuštění: Přestala jsem vidět statistiky a začala vidět lidi

Když vojín Bradley Manning před sedmi lety předal serveru WikiLeaks tajné dokumenty irácké armády i diplomacie, vysloužil si 35 let vězení. Někdejší prezident Barack Obama mu krátce před odchodem z úřadu trest zmírnil. Letos v květnu už ale vyšla z vězení Chelsea Manningová. Nyní dala první rozhovor americké televizi ABC News. Mluví v něm nejen o změně pohlaví.

Manningová prohlásila, že tajné dokumenty vynesla, protože cítila zodpovědnost k americké veřejnosti. Mezi materiály bylo i video zachycující masakr civilistů v Bagdádu, který spáchali Američané.

„Přijímám zodpovědnost. Nikdo mě nepožádal, abych to udělala. Je to na mě,“ prohlásila Manningová, kterou v roce 2010 odsoudil vojenský tribunál k 35 letům vězení. Z něj se po rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy dostala už letos. Manningová za to bývalému šéfovi Bílého domu poděkovala. Je vděčná, že jí Obama dal druhou šanci.

Dokumenty vynesla také proto, že chtěla vzbudit veřejnou debatu o válce. Že ohrožuje národní bezpečnost, si v tu chvíli neuvědomovala. Naopak jí vadilo, že lidé za obětmi konfliktu v Iráku vidí jen čísla.

„Dostáváme informace z různých zdrojů a je to jen smrt, chaos a zkáza. Filtrujeme to prostřednictvím faktů, statistik, dat a míst. Přestala jsem vidět statistiky a začala jsem vidět lidi,“ komentovala důvody činu Manningová.

V rozhovoru mluvila i o těžkostech, které její pobyt v zařízení Fort Leavenworth v Kansasu provázely. Prozradila, že se dvakrát pokusila o sebevraždu, spoustu času trávila na samotce a popsala i její boj za možnost změnit si pohlaví z muže na ženu.

O hormonální léčbě Manningová tvrdí, že ji drží naživu. „Chrání mě od pocitu, že jsem ve špatném těle. Už nikdy bych nechtěla zažít ty pocity, kdy jsem měla chuť roztrhat své tělo. Je to opravdu hrozné,“ prohlásila.

Ačkoli se pro změnu pohlaví rozhodla krátce po nástupu do vězení, armáda jí potřebnou pomoc nechtěla poskytnout. Pomohla až žaloba z roku 2014, kterou za Manningovou podal její právník Chase Strangio. Ta vedla i ke zrušení zákazu služby v armádě pro osoby se změněným pohlavím.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1