Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První telefonát mezi KLDR a Jižní Koreou skončil fiaskem. Severokorejci to nezvedli

První telefonát mezi KLDR a Jižní Koreou skončil fiaskem. Severokorejci to nezvedli

KLDR a Jižní Korea mají za sebou první telefonát po horké lince, která byla kvůli vyostření vztahů v únoru 2016 přerušena. Po dvou letech nikdo nemohl čekat, že budou obě strany při prvním telefonátu zvlášť hovorné. Realita ale byla ještě horší: Když Jihokorejci ve čtvrtek poprvé nažhavili linku a zavolali do Severní Koreje, nikdo jim to nezvedl. Vysvětlení přišlo záhy – Severokorejci mají o půl hodiny posunutý čas a v době telefonátu jim ještě nezačala pracovní doba. O výřečnosti se ale nedalo hovořit ani poté, co na spojení konečně došlo. Informoval o tom britský deník The Guardian s odvoláním na jihokorejskou zpravodajskou agenturu Jonhap.

Obnovení horké linky mezi KLDR a Jižní Koreou, na kterém se tento týden obě země shodly, je diplomaty považováno za klíčový posun v oteplení vzájemných vztahů na korejském poloostrově. V minulosti totiž linka představovala důležitý komunikační kanál, který ale severokorejský režim v dobách zvýšeného napětí opakovaně přerušoval. Naposledy se tak stalo v únoru 2016, kdy Pchjongjang linku pozastavil.

Jihokorejský úředník v pohraniční vesnici Pchanmundžom tak v posledních dvou letech volal svému protějšku do KLDR marně. O spojení se jihokorejská strana snažila dvakrát denně, telefon na druhé straně nejstřeženější hranice světa ale nikdo nezvedal. Stejný scénář ale nastal i ve čtvrtek v devět hodin ráno, na kdy byl – jak píše The Guardian – naplánován první oficiální telefonát. Severokorejci podle deníku horkou linku nezvedli.

Naštěstí se ale neúspěšný restart vzájemných vztahů brzy vysvětlil – ke krachu došlo kvůli špatnému načasování. V srpnu roku 2015 totiž severokorejský režim nařídil posunout svým obyvatelům posunout hodiny o půl hodiny dozadu. Mělo jít o nápravu historické křivdy z roku 1910, kdy Japonci během okupace korejského poloostrova změnili časový posun vůči Evropě ze šesti a půl hodin na sedm. Zatímco KLDR si tak před dvěma lety ručičky hodinek posunula zpět, Jihokorejci zůstali u „japonského“ času.

Tím neohrabanost prvního telefonátu nekončí. V půl desáté ráno severokorejský důstojník jihokorejský telefonát opětoval, obě strany si toho ale příliš neřekly. Na otázku jihokorejského úředníka, jestli má nějakou věc k ohlášení, Severokorejec odpověděl „Ne“ a dodal: „Až budeme mít něco, co bychom vám chtěli říct, budeme vás kontaktovat,“ dodává The Guardian.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1