První trest smrti po 16 letech. USA se vracejí k popravám na federální úrovni | info.cz

Články odjinud

První trest smrti po 16 letech. USA se vracejí k popravám na federální úrovni

Spojené státy po 16 letech znovu na federální úrovni vykonají trest smrti. Ministr spravedlnosti William Barr ve čtvrtek oznámil, že ukončí nepsané moratorium, které trvalo od roku 2003. USA tak v prosinci a lednu popraví pět mužů odsouzených za vraždy dětí. Další popravy mají následovat.

Posledním popraveným federálním vězněm v USA byl v roce 2003 Louis Jones, jenž dostal nejvyšší trest za znásilnění a vraždu vojačky. Od té doby se tresty smrti nevykonávaly, ačkoli soudy několik rozsudků k popravě vynesly. Moratorium padlo až nyní.

„Během úřadování administrativ obou stran žádalo ministerstvo spravedlnosti o trest smrti pro nejhorší zločince. Ministerstvo spravedlnosti se drží vlády práva. Dlužíme obětem a jejich rodinám vykonání trestů, které uvalil náš právní systém,“ napsal Barr do prohlášení.

Trest smrti pro pět vrahů zřejmě nebude výjimkou. Barr dal najevo, že další případy budou následovat. List New York Times mezi adepty na popravu zmiňuje mimo jiné teroristu Džochara Carnajeva, který v dubnu 2013 zaútočil na účastníky bostonského maratonu. Carnajev od soudu odešel s trestem smrti, na jeho vykonání čeká ve věznici.

Barr prohlásil, že na rozdíl od dřívějších dob již nebude k popravám sloužit tzv. smrtící koktejl, neboli kombinace tří látek. Nově by se měla využívat jen jednosložková injekce obsahující látku pentobarbital. Ta se běžně používá ve veterinární medicíně a při usmrcování zvířat, dříve sloužila mimo jiné jako lék na spaní. K popravě ji v USA poprvé využili v roce 2010 ve státě Oklahoma.

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě trest smrti podporuje. Loni prohlásil, že by poprava měla čekat drogové dealery. Příznivcem trestu je také Barr. „Potřebujeme trest smrti, abychom odstrašili a potrestali ty nejohavnější federální zločiny jako teroristické útoky,“ napsal už v roce 1991 v komentáři pro New York Times.

Rozhodnutí naopak kritizují demokraté. Senátorka a kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová označila trest smrti za „nemorální a hluboce závadný“. Proti hrdelnímu trestu je také její soupeřka v demokratických primárkách Elizabeth Warrenová nebo dosavadní lídr průzkumů a někdejší viceprezident Joe Biden. Ten připomněl, že u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl.

Nejvyšší soud obnovil možnost udílet trest smrti v roce 1976. Jednotlivé státy od té doby popravy zaváděly a vykonávaly. Na federální úrovni to ale až do roku 1988 neplatilo. Tehdy vláda prosadila trest pro vybrané zločiny. Jejich počet rozšířil zákon z roku 1994. Jedním z jeho hlavních podporovatelů byl tehdy i Joe Biden.

Podle výzkumné agentury Pew Research Center podpora trestu smrti klesá. Zatímco v roce 1996 s ním souhlasily čtyři pětiny Američanů, v loňském šetření jej podpořilo 54 procent dotázaných.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud