Puč ve Venezuele skončil nezdarem. Maduro přežil i tentokrát, opozice narazila u armády | info.cz

Články odjinud

Puč ve Venezuele skončil nezdarem. Maduro přežil i tentokrát, opozice narazila u armády

Změna nepřišla. Alespoň prozatím. Další pokus venezuelské opozice definitivně skoncovat s vládou prezidenta Nicoláse Madura ztroskotal na nedostatku podpory v armádě. Ten přiznal i lídr antimadurovských sil Juan Guaidó. Co bude dál, je nejisté. Vyloučená není ani americká intervence.

Ještě ve středu Guaidó přesvědčoval svět, že má na své straně armádu a vyzýval nespokojené Venezuelany, aby demonstrovali svoji převahu čtvrteční generální stávkou. „Ozbrojené složky už nadále nepodporují Madura. Jsou na naší straně. Hájí ústavu a jsou pro změnu vlády,“ prohlásil v rozhovoru pro německý kanál Deutsche Welle.

Jenže ve čtvrtek, po dvou dnech od chvíle, kdy na letecké základně nedaleko hlavního města Caracasu vyhlašoval počátek povstání, už CNN přinesla jiná slova opozičního lídra. Guaidó, jehož za legitimního prezidenta Venezuely uznává 54 států včetně České republiky, přiznal, že nemá dostatečnou podporu mezi vojáky.

Guaidó tak potvrdil to, co vrchní představitelé Madurova režimu tvrdí již od úterního rána. Tedy, že lidé z tajných služeb, kteří umožnili osvobození dalšího opozičního představitele Leopolda Lópeze, představují jen zlomek armády. Velení zůstalo věrné Madurovi, čímž odsoudilo snahy posledních dvou dnů k neúspěchu. López a jeho žena našli azyl na chilské ambasádě, odkud se následně přesunuli na velvyslanectví Španělska.

Do ulic přitom vtrhly tisíce lidí. Protesty opět vyústily ve střety s prorežimními silami. Vzduchem létal slzný plyn, kameny i voda z vodních děl. Jednou do demonstrantů najelo také obrněné vozidlo.

K více než sto letošním mrtvým přibyla další mladá žena – 27letá Jurubith Rausseová. Informace o počtu zraněných se liší, organizace působící na místě ale hlásí desítky až stovky lidí převezených do nemocnic.

Některé země jako Spojené státy už vyzvaly své občany, aby Venezuelu opustili, nebo alespoň vyhledali bezpečný úkryt během demonstrací. S podobnou výzvou přišlo i české ministerstvo zahraničí.

„Ministerstvo zahraničních věcí ČR nedoporučuje v současných dnech cestovat do Venezuely, kde se zintenzivňuje velmi napjatá politická a velmi riziková bezpečnostní situace. Není vyloučené velké množství manifestací ve všech větších městech a možné riziko střetu s bezpečnostními složkami státu či lidovými milicemi,“ píše se od úterý na stránkách resortu.

Řídí Rusko Madura? Informační válka, říká Moskva

Co se bude dít dál, zůstává nejasné. Situace ve Venezuele má stále daleko k označení za občanskou válku. Přesnější je používání termínů typu pouliční nepokoje nebo povstání. Země se ale už otevřeně stala místem zástupného konfliktu velmocí, byť zatím jen na diplomatické úrovni.

V krajině bohaté na ropu, ale socialistickým režimem přivedené k chudobě a hyperinflaci, vidí své zájmy mimo jiné Rusko, které podporuje Madura, nebo Spojené státy stojící za Guaidóem.

Rusové v uplynulých měsících poslali do Venezuely dvě vojenská letadla, což Washington silně kritizoval. Krok podnítil obavy, zda se Moskva nehodlá v zemi angažovat podobným stylem, jako tomu bylo během konfliktu na Ukrajině, kde v rozporu s mezinárodním právem obsadila Krym a následně podporovala proruské separatisty na východě. Ruští vojáci se ale zatím během pouličních střetů neangažovali.

Infografika: Chudá Venezuela

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo nicméně přišel s obviněním, že Rusko destabilizuje situaci v zemi. Maduro se podle něj chystal uprchnout. Měl údajně již připravené letadlo, ale byli to právě Rusové, kteří jej přesvědčili, aby ve Venezuele zůstal.

Moskva takové nařčení razantně odmítla. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová informaci označila za součást informační války. „Byla to absolutní dezinformace a falešná zpráva,“ pravila.

Pokus o útěk do Havany popřel i sám Maduro, když se v úterý večer objevil na televizních obrazovkách v doprovodu velení armády.

Kolem Venezuely krouží američtí jestřábi

Že se situace přiostřuje následně naznačil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který ve vysílání americké televizní stanice Fox Business Network připustil, že „vojenská akce je možná, pokud to bude situace vyžadovat.“

Američané se přitom až dosud stavěli k případné intervenci rezervovaně. Prezident Donald Trump v minulosti zmínil, že na stole jsou všechny varianty, ale vojenský úder proti Madurovi neměl podporu ani v USA, ani mezi dalšími latinskoamerickými státy.

Například Kolumbie nebo Brazílie se obávaly eskalace konfliktu, která by ještě zhoršila uprchlickou krizi, s níž mají už nyní problém. Z Venezuely v uplynulých letech odešly zhruba tři miliony lidí.

Právě proto se dá očekávat opatrnost i nyní. K možnosti vojenského zásahu je zatím skeptické americké ministerstvo obrany. Situaci by v pátek měla projednat tzv. Limská skupina, neboli těleso převážně jihoamerických států. Pravděpodobnější než nasazení armády je ale další rozšíření sankcí vůči Madurovu režimu.

Přesto není intervence USA zcela mimo hru. Maduro se nyní musí rozhodnout, jak bude dál postupovat. Jednou z možností je také uvěznění Guaidóa, jenž v dubnu přišel o imunitu kvůli své nepovolené cestě do Kolumbie. Washington v takovém případě pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou.

Tvrdý postup by se zamlouval jestřábům v americké administrativě, mezi které patří především Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Pompeo navíc učinil zvláštním pověřencem pro Venezuelu Elliotta Abramse, jenž v minulosti podporoval například válku v Iráku. Jeho angažování je zajímavé i z pohledu, že Abrams nevychází s Trumpem, kterého kritizoval v době prezidentské kampaně.

Dlouhodobým stoupencem venezuelské opozice a hlasem, jemuž v otázkách latinskoamerické země naslouchá i prezident, je také Marco Rubio. I senátor patří mezi agresivnější hlasy, především proto, že svržení Madura je populární mezi kubánskými emigranty žijícími na Floridě, za níž v Senátu sedí.

Madura drží nad vodou komunisty vedená Havana a Rusko. Ve Venezuele v jeho prospěch operují například příslušníci kubánských tajných služeb.

Petříček věřil, že armáda podpoří opozici

Proti tomu Guaidó má vedle Spojených států podporu od Evropské unie. Ta sice zatím situaci sleduje zpovzdálí a opozici podporuje především slovně. V úterý, když Guaidó volal Venezuelany do boje, ocenil snahy například předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Ve stejném duchu podpořil Guaidóa i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Věřím, že venezuelská armáda vyslyší vůli občanů a podpoří mírový přechod k demokracii, o který usiluje přechodný prezident a předseda Národního shromáždění Juan Guaidó,“ tweetoval Petříček ve středu, tedy v době, kdy opozice ještě nepřiznávala, že podporu velení armády nezískala.

Česká vláda Guaidóa uznala za dočasného prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným volbám, už v únoru. „Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb,“ napsal kabinet v tiskovém prohlášení. Vládu následoval i prezident Miloš Zeman, který Guaidóa pozval do Česka.

Krok tehdy podpořila také opozice. Odsoudili jej naopak komunisté, díky jejímž hlasům vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny. Předseda KSČM Vojtěch Filip tehdy označil opoziční snahy za státní převrat, který podporuje americká administrativa, aby instalovala „poslušného prezidenta, který by jen vykonával zadání ze zahraničí“. Komunisté tak nasadili stejnou rétoriku, jakou používá Maduro nebo Moskva.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud