Půjde Trump znovu proti všem? Otázky a odpovědi okolo summitu nejvyspělejších států světa | info.cz

Články odjinud

Půjde Trump znovu proti všem? Otázky a odpovědi okolo summitu nejvyspělejších států světa

Loňský summit G7 v Kanadě se nesl v konfrontačním duchu – Spojené státy proti všem. Podobný scénář se dá očekávat i tuto sobotu ve francouzském letovisku Biarritz na pobřeží Atlantiku. Americký prezident Donald Trump svoji účast na schůzce nejdříve po dlouhou dobu nepotvrzoval, nakonec se ale rozhodl přijet. Státníkům už dopředu dal najevo, že nejvíce mu záleží na setkání s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Kdo přijede na summit G7? 

G7 je neformální skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik světa. Do baskického letoviska proto přijedou šéfové vlád a států Kanady, Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Japonska a Spojených států. Jako zvláštní host přijede i indický premiér Naréndra Módí. Členem se stala formálně i Evropská unie, ta však nemá rotující předsednictví. V letech 1998 až 2014 se skupina rozšířila ještě o Rusko, tomu však bylo odňato členství kvůli anexi Krymu. Podle amerického prezidenta ale nazrál čas, aby mu bylo znovu obnoveno. „Mnohem vhodnější by bylo mít tam Rusko (zpátky). Byla by to zase skupina G8, protože hodně věcí, o kterých tam hovoříme, se Ruska dotýká,” prohlásil Trump v úterý.

Jedním z očekávaných setkání bude vůbec první schůzka Borise Johnsona v roli britského premiéra s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ta bude ještě podle listu The Times předcházet Trumpovu jednání s ostatními státníky – po loňských neshodách jim tak Trump vyšle varovný signál hned na úvod. Napětí mezi pořádající Francií a USA vyvolaly i zprávy o tom, že Macron pozval na summit íránského prezidenta Hasana Rúháního. To však francouzská diplomacie odmítla.

O čem budou jednat?

Oficiálním cílem summitu je dosažení spravedlivějšího kapitalismu a snížení nerovnosti ve světě. Zásadním tématem budou pravidla mezinárodního obchodu, v nichž se Trumpova administrativa kvůli svému protekcionismu se zbytkem vyspělého světa rozchází. Americký prezident v posledních měsících Evropanům opakovaně vyhrožoval zavedením cel na automobily, naposledy v reakci na francouzskou daň na digitální giganty známou pod zkratkou GAFA. Při loňském summitu G7 odjel Trump z Kanady už před jeho koncem a své diplomaty instruoval, aby nepodepisovali závěrečné komuniké. Na summitu vznikla i ikonická fotografie, na níž sedí Trump obklopený ostatními stojícími a mračícími se státníky. Atmosféra se mezi oběma stranami Atlantiku od té doby nijak výrazně nezměnila.

Větší shoda by naopak měla panovat při jednání o nové šéfce Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde by Evropané rádi viděli bývalou eurokomisařku Kristalinu Georgievovou. Vzhledem k nepsané dohodě mezi USA a Evropou o obsazování postů v MMF a Světové bance se neočekává, že by proti bulharské kandidátce měli Američané námitky.

Francie po červencové schůzce ministrů financí G7 uvedla, že dosáhla mezinárodní shody na zdanění digitálních firem. Ministr Bruno Le Maire se radoval z bezprecedentní shody, jeho americký protějšek Steve Mnuchin ale krotil nadšení a mluvil o potřebě dalších jednání. S ohledem na nedávné výhrůžky Trumpa Francii, že jí v odvetě za zavedení GAFA zdaní víno, se zdá realističtější Mnuchinův pohled.

Další prioritou pořádající země je vytvoření mezinárodní pracovní skupiny, která by se měla věnovat kryptoměnám a s nimi spojenému praní špinavých peněz. Na výše zmíněné ministerské schůzce se její účastníci shodli, že nové a nevyzkoušené projekty, jako je například Libra plánovaná Facebookem, by mohly destabilizovat měnový systém.

Kromě ekonomických témat chtějí politici řešit i krizi na Ukrajině. Macron se proto v pondělí 19. srpna sejde ve svém letním sídle na jihu Francie s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Přenese summit G7 do Biarritzu pouliční válku?

Neměl by. „Pro úspěch akce bude její bezpečnost zcela zásadní,“ nechal se slyšet během své květnové návštěvy Biarritzu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zmínil přitom domácí i evropské „násilné skupiny“, které se v poslední době na schůzky G7 nebo G20 sjíždějí. Úřady prozradily, že bezpečnost bude na místě střežit zhruba deset tisíc policistů a vojáků. „Budou v Biarritz, ale také Angletu, Bayonne,“ zmínil Macron i další okolní města, kde by mohlo dojít k narušování pořádku. „Připravujeme se na možnost manifestací. Pokud budou násilné, neutralizujeme je,“ doplnil ho ministr vnitra Christophe Castaner.

Nejpřísněji střežená zóna v centru města, kde jsou i všechna místa hostící summit, bude zcela uzavřena dopravě a budou do ní moci vstoupit jen akreditovaní. Velká pláž bude pro turisty i surfaře během třídenní akce také uzavřena. Fungovat nebude ani biarritzské nádraží a letiště, nad městem nebudou moci přelétávat letadla a armáda bude střežit vzdušný prostor před drony.

Prefekt regionu Pyrenées-Atlantiques Eric Spitz oznámil, že ve městech označovaných zkratkou BAB (Bayonne – Anglet – Biarritz) nebudou během summitu povoleny žádné demonstrace: „Baskicko je dost velké, aby mohli demonstrovat jinde,“ citoval ho server Orange.fr. Organizátoři alternativního summitu, na nějž se má ve dnech 21. až 23. srpna sjet asi 12 tisíc lidí, včetně žlutých vest, proto zvolili pro demonstraci plánovanou na 24. město Hendaye, vzdálené od Biarritz 30 kilometrů. Někteří odpůrci G7 se ale nedostanou ani tam – například krajně levicového aktivistu Lukase S. už Francouzi nenechali ani překročit hranice a pobyt v zemi mu dočasně zakázali.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud