Putin a Trump v Helsinkách: Cesta k míru? Spíše závan studené války. Komentář Marka Hudemy | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putin a Trump v Helsinkách: Cesta k míru? Spíše závan studené války. Komentář Marka Hudemy

Putin a Trump v Helsinkách: Cesta k míru? Spíše závan studené války. Komentář Marka Hudemy

Americký a ruský prezident se setkali na summitu označovaném jako historický, neoznámili však žádné konkrétní dohody. Podle Donalda Trumpa jde o začátek dlouhého dialogu s Ruskem, které otvírá cesty k míru. Výsledný dojem ale spíš připomíná doby studené války.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, které byly nejhorší v historii, se po jeho jednání mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem výrazně zlepšily. Vladimir Putin zase konstatoval, že „studená válka je věcí minulosti.“ Ve skutečnosti jejich společná tisková konference po jednání v Helsinkách ale připomínala do určité míry doby studené války.

Vladimir Putin přednesl předem připravený projev, který vypadal tak trochu jako projevy bývalých šéfů Sovětského svazu, jehož je Rusko právním nástupcem. Formální řeč byla prošpikovaná odkazy na rezoluce OSN a přišlo také oznámení, že Moskva předala Trumpovi návrhy týkající se smluv o jaderném odzbrojení. Putin ale neprozradil nic konkrétního. Trump zase zdůraznil, že obě země dohromady vlastní více než 90 procent jaderných zbraní a že to není dobrá věc. A naznačil, že je třeba je dále omezovat.

Něco podobného jsme v minulosti slyšeli od jiných amerických prezidentů i sovětských vůdců. Zvláště za studené války, než se za amerického prezidenta Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova, posledního vládce Sovětského svazu, rozběhlo skutečné jaderné odzbrojení. I v historii se představitelé USA a SSSR v minulosti obvykle shodli na nutnosti „zmírňování napětí“ a „odzbrojení“, ovšem s minimálním praktickým výsledkem.

Trump se jen snažil v Helsinkách vyvolat dojem, že s ruským prezidentem Putinem tvrdě jednal a že došlo k zásadní změně v rusko-amerických vztazích. Oba prezidenti se ale shodli veřejně na jediném – kritice amerického vyšetřování ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016. Putin odmítl, že by se něco takového dělo a Trump mu neodporoval a naopak zásahy do voleb zpochybňoval. Přitom v USA bylo obviněno 12 příslušníků ruské vojenské rozvědky z podílu na útoku na počítače Demokratické strany jeho protikandidátky Hillary Clintonové před prezidentskými volbami a zveřejnění tam uložené e-mailové komunikace.

K tomu je už možné přidat jen to, že oba státníci prohlásili, že USA a Rusko budou spolupracovat v boji proti terorismu a zřejmě částečně také v Sýrii. Jak to bude vypadat není zatím jasné. Stejně tak se Trump s Putinem shodli na tom, že je třeba zabránit šíření jaderných zbraní a Putin ocenil Trumpovo jednání se Severní Koreou. Ani tady ale není zřejmé, zda to znamená nějaký konkrétní výsledek a spolupráci v tlaku na Severokorejce, aby se vzdali svých atomových střel. Patrně tak lze shrnout výsledek celého summitu slovy Vladimira Putina: „dobře jsme si popovídali“. Což sice není špatné, ale na takzvaný historický summit je to přece jen trochu málo.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.