Putin je produkt KGB, člověk ho nezajímá, chce bipolární svět, říká filmař, který ho sledoval | info.cz

Články odjinud

Putin je produkt KGB, člověk ho nezajímá, chce bipolární svět, říká filmař, který ho sledoval

Vladimir Putin je produktem sovětské tajné služby KGB a snaží se obnovit bipolární svět, říká režisér Vitalij Manskij. Ten měl  k ruskému prezidentovi svého času zcela volný přístup, točil o něm totiž propagandistické filmy. Manskij ale po letech prozřel a materiál přestříhal. Ve filmu „Svědkové Putinovi“, který byl k vidění i na letošním festivalu Jeden svět, použil dosud nezveřejněné záběry. Putina ukazuje jako rodícího se autokrata, demontujícího demokracii a obnovujícího sovětské dědictví.

Kdy vás napadlo využít vaše staré záběry a vytvořit film „Svědkové Putinovi“?

Stalo se to v roce 2012, poté, co se Vladimir Putin opět vrátil do prezidentského křesla. Naprostý cynismus, s jakým to bylo Rusům oznámeno, bezskrupulóznost a bezostyšnost tohoto kroku mně ponoukly ke vzpomínání a přemýšlení o minulosti. Ve výsledku to vedlo k vytvoření filmu „Svědkové Putinovi“. Uvědomil jsem si svoji odpovědnost jako svědka událostí, které naprosto zásadním způsobem změnily směr vývoje Ruska. Tedy nástupu Putina k moci.

(pozn. red.: Putin nemohl být potřetí za sebou ruským prezidentem, tak jej v roce 2008 nahradil v tomto úřadu dosavadní premiér Dmitrij Medveděv, se kterým si Putin dočasně vyměnil funkce. V roce 2012 Medveděv ustoupil do pozadí a prezidentem se opět stal Putin.)

Trailer na dokument Svědkové Putinovi autor: Kviff

Z vašeho filmu je ale zřejmé, že jste pochopil, co je Putin zač, tedy že nejde o demokrata a že se vrací k sovětské minulosti, už na konci prvního roku jeho vlády, tedy v roce 2001.

Ne, měl jsem mnoho iluzí, nadějí a mnoho naivních představ o skutečnosti. Když Vladimir Putin odešel po osmi letech z místa ruského prezidenta a předal své místo Medveděvovi, bylo jasné, že je to jen politická hra. Ale přesto jsem stále ve skrytu duše doufal, že přece jen se nakonec bude historie ubírat jiným směrem. Nedokázal jsem si představit, že Rusko, země, která teprve nedávno získala svobodu a setřásla komunistickou diktaturu, bude schopna se tak rychle opět vrátit do stavu nesvobody. Neuměl jsem si to prostě představit.

Co umožnilo tento návrat k nesvobodě? Nostalgie Rusů po sovětských časech? Jako třeba u ženy, o níž ve vašem filmu mluví Putin, která mu prý řekla: Vraťte nám to, co bylo kdysi?

Je to celý komplex motivů. Za prvé nostalgie a za druhé slabost a konzervatismus (pozn. red.: Myslí konzervatismus tak, jak je tento pojem někdy používán v bývalých socialistických zemích, totiž jako návrat či zachování starých, často komunistických, pořádků). Politici ve svobodném demokratickém světě mají společnost rozvíjet, otevírat ji, zbavovat ji konzervatismu, aby byla svobodnější. Putin je prvním politikem, který postavil veškerou svoji politiku naopak na tomto konzervatismu.

V mém filmu se mi možná náhodně podařilo zachytit počátky těchto tendencí. Například návrat staré sovětské hymny (pozn. red.: Tu zrušil předchozí prezident Boris Jelcin). Putin tam říká, že obnovil sovětskou hymnu ne proto, že se líbí jemu, ale protože se líbí lidem a zvyšuje to jeho popularitu.

Nebo se podívejte na osazení ukrajinského Krymu. Podle jedné z teorií se tím Putin snažil zabránit rozšíření NATO. Já to ale nepovažuji za hlavní motiv. Myslím si, že obsazením Krymu hodil lidem jakousi „kost“ ve formě zisku malého území, vyvolal u nich dojem, že se může vrátit velké impérium. Putin totiž obratně hraje na ruské komplexy ze ztráty impéria, vyvolává je a tím zvyšuje svoji veřejnou podporu.

Spoléhá se přitom na armádu?

Nejde ani tak o podporu armády, Putin si spíše hraje se strachem obyčejného člověka. Vyvolává pocit nebezpečí, osobního i kolektivního ohrožení. Zná to dobře, strach vyvolaný čečenským konfliktem ho poprvé dostal k moci (pozn. red.: Strach po atentátech, které prý spáchali v Rusku čečenští separatisté a volání po silné vládní odpovědi pomohly v roce 1999 udělat z neznámého premiéra Putina populárního premiéra Putina a v roce 2000 mu pak pomohly vyhrát volby. Podle některých spekulací stála za atentáty ruská tajná služba).

Nyní se Putin drží u moci tím, že vyvolává pocit ohrožení Ruska hypotetickou agresí světa  proti němu. Ať už je to NATO nebo Západ jako celek. Všichni se musí sjednotit kolem Putina, aby se mohli bránit této agresi. Jako by už zítra měli přistát výsadkáři v Moskvě, na městském silničním okruhu.

Jaký chce vlastně Putin vytvořit vládní systém? Co vám na to říkal?

Nechci použít slovo diktatura. Je to klasický autoritativní režim, autokracie. Vladimira Putina vychovala KGB a on teď naplňuje její základní představy o fungování státu a společnosti. Prakticky to Putin sám řekl: vytváříme vertikálu moci.

To znamená úplnou kontrolu ze shora nad sdělovacími prostředky, soudy, politickými organizacemi a společností. Jedna z prvních věcí, které udělal Putin po svém nástupu k moci, bylo to, že zrušil volby gubernátorů, šéfů ruských regionů. Jmenuje je. Protože Putin nedůvěřuje lidem, nechce, aby si volili, koho chtějí, nechce, aby byli lidé voleni. Chce, aby mu byli podřízeni, ne aby byli odpovědní svým voličům.

Když jsem s ním mluvil, pochopil jsem, že chce všechno osobně kontrolovat a dohlížet na to. Vyprávěl mi toiž takovou příhodu, která to dobře ilustruje. Když byl Putin na učilišti KGB v Moskvě, žili žáci v uzavřeném prostoru, jakýchsi kasárnách. Jednou za měsíc mohli vyjít ven, na opušťák. Ale každý věděl, že když jde ven, tak ho sleduje kamarád, který dostal za úkol o něm napsat hlášení. Putin měl takto jít za svým spolužákem, ten ho ale nesměl zpozorovat. A pak byl hrdý, jak to zvládl. Že všechno kolem sebe pozoruje, kontroluje, vidí a cítí. Pokládá se za prezidenta, který špicluje lidi a zároveň se vidí jako člověk, který je sám sledován. Z lidského pohledu je takovéto uvažování, takovýto stav mysli vládce země, katastrofou.

Putin se snaží centralizovat moc a vše kontrolovat. Co ale chce, pokud vůbec něco, po sobě zanechat?

Určitě chce vytvořit svůj odkaz světu. Problém je v tom, a to velmi přesně vystihla německá kancléřka Angela Merkelová, že je naprosto odtržený od reality. Chce obnovit bipolární svět, vytvořit z Ruska antipól zbytku světa. Proto chce posílit Rusko a pokud možno ho zvětšit. V tom vidí svoji historickou úlohu.

Také předpokládá, že Rusku škodí demokracie. Poukazuje na doby Gorbačova. Ten dal Sovětskému svazu demokracii a svaz se rozpadl. Za zhruba dva roky. Diktatura je podle Putina zárukou územní celistvosti Ruska. A pro něj je státní území důležitější než život člověka. Vlast nebo smrt. Umři za vlast. Člověk, individuum, pro něj nic neznamená. Důležité jsou vyšší cíle a za ty se má umírat.

Kdo Putina obklopuje? Ve vašem dokumentu je vidět, že jeho spolupracovníci z let 1999 až 2001 od něj už většinou odešli. Někteří jsou v opozici, jiní byli zabiti, další zbaveni vysokých funkcí...

Teď to jsou hlavně lidé z KGB. V jeho okolí se ale nyní objevuje nová generace, na níž silně sází. Připomíná opričníky za Ivana Hrozného (pozn. red.: Původně šlo o členy osobní gardy tohoto cara, kteří stáli mimo zákon, byli jakousi tajnou policií a terorizovali skutečné i údajné carovy oponenty. Car jim osobně přiděloval odměny.). Jde o Putinovy osobní strážce.

Putin je jmenuje gubernátory, šéfy velkých státních podniků nebo ministry. Nejsou to pouze lidé z jeho ochranky. Prezident totiž cvičí džudo. A prakticky každý večer – tak to alespoň bylo v roce 2000, když jsem s ním točil –, když se vrátí domů, do své rezidence, tak se zastaví v tělocvičně a zápasí s těmito ochránci. A co je to zápas? Blízký kontakt s lidmi, vyloženě fyzický kontakt, doteky, muži se v zápase slévají v jedno. Pak jdou společně do lázně, kde smývají prach. Je to každodenní obřad, jakási iniciace. Jde o Putinův nový okruh, jeho novou partu. Jako ve středověku.

Ve vašem filmu je velmi dobře vidět, že Vladimira Putina stvořil prezident Boris Jelcin. Fakticky ho jmenoval svým nástupcem, odstoupil a předal mu na konci roku 1999 své pravomoci. Tím mu vytvořil takový náskok před volbami, že neměl protikandidáta. Litoval toho Jelcin zpětně, když byl přes všechny své chyby vlastně demokrat?

Putina si nevybral pouze Jelcin. Zvolili si ho i lidé z jeho okolí, vlastně mu ho tak trochu podsunuli. Mysleli si, že bude poddajný. Naivně se domnívali, že si vybrali loutku. Nikdy jsem o tom přímo s Jelcinem nemluvil, ale podle toho, co jsem viděl a jak jsem Jelcina poznal, mám dojem, že nakonec výběru Putina litoval a byl zklamaný.

Vladimír Putin vlastně ani nevedl svoji první prezidentskou kampaň. Byl jen nástrojem v rukou lidí z Jelcinova okolí. Ti vedli jeho kampaň. Byl jen hercem, ale učenlivým a zručným. A při každé další předvolební kampani bylo méně a méně pravděpodobné, že se objeví nějaký vážný protikandidát (pozn. red.: Putin tvrdil, že nevede kampaň, že jen pracuje jako prezident. Ale objel celou zemi a byl vidět ve všech médiích, na čemž se podílel jeho volební štáb. Putin zároveň odmítl účast v diskusích s protikandidáty a nechtěl říct, jaký má program. Tento postup pak několikrát zopakoval. Předem ale byli z dalších voleb vyloučeni vážní protikandidáti.). Nejrozšířenější fráze obyvatel Ruska bylo: „Kdo jiný, když ne Putin“. Podobně jako se dříve říkalo: „Kdo by to byl, když ne Stalin“. Zkrátka nebyl výběr.

Jak je rovněž vidět ve vašem snímku, vaše žena předpověděla velmi přesně už na Silvestra roku 1999, že Vladimir Putin bude novým autokratem a omezí svobodu v Rusku. Proč to neviděl Jelcin, vy a vlastně skoro nikdo jiný?

Jakkoliv mi nebyl Putin sympatický, nevěřil jsem, že se do Ruska může vrátit autokracie. U mé ženy to byla emocionální reakce, nikoliv faktická úvaha. Oba její dědečkové byli obětí gulagu a člověk z prostředí KGB pro ni byl nepřijatelný. Další vývoj nakonec ukázal, že tahle citová reakce byla přesnější než nějaká rozumová úvaha.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud