Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putinovi věrní: Pětina Rusů by volila muže, který neexistuje. Jen proto, že ho podpořil prezident

Putinovi věrní: Pětina Rusů by volila muže, který neexistuje. Jen proto, že ho podpořil prezident

Každý pátý Rus byl ochoten hlasovat pro neexistujícího kandidáta na hlavu státu, o kterém jim bylo řečeno jen to, že jej podpořil stávající prezident Vladimir Putin jako svého nástupce. O experimentu, který podnikla společnost Levada, zabývající se průzkumy veřejného mínění, dnes informoval list Vedomosti.

Pro kandidáta na prezidenta Andreje Semjonova by podle tohoto zrádného průzkumu hlasovalo 18 procent dotázaných: tři procenta tvrdily, že o Semjonovovi slyšeli a mohli by pro něj hlasovat, 15 procent dotázaných přiznalo, že o něm neslyšeli, přesto by však smyšleného uchazeče podpořili.

„Experiment jsme podnikli proto, abychom zjistili, jak moc autorita stávajícího prezidenta ovlivňuje voličské preference Rusů," uvedla socioložka Karina Pipijová z Levady. Upozornila, že dvě třetiny Rusů, kteří podle experimentu nebyli ochotni hlasovat pro daného kandidáta, vykázali odolnost vůči tlaku většiny.

Prezidentské volby se v Rusku uskuteční v březnu příštího roku. Vladimir Putin sice ještě oficiálně neoznámil, zda se klání zúčastní, nicméně je považován za jasného favorita. Podle skutečného průzkumu Levady z minulého měsíce by pro stávajícího prezidenta hlasoval každý druhý z dotázaných a tři pětiny z těch, kteří již byli pevně odhodláni k volbám přijít. Předseda komunistů Gennadij Zjuganov se podle této ankety těší přízni tří procent dotázaných, vůdce nacionalistů Vladimir Žirinovskij a opoziční bojovník proti korupci Alexej Navalnyj shodně dvou procent účastníků.

Výsledky experimentu sotva lze podle politologa Dmitrije Badovského využít, protože Rusové vědí, že „pravděpodobnost Putinovy kandidatury je prakticky stoprocentní". Nicméně připustil, že Putinova podpora dobře funguje při volbách gubernátorů, což umožnilo obměnu 70 procent šéfů regionů. „Poptávka po změnách u moci se netýká samého prezidenta, většina by si jej přála nadále vidět v čele státu. Ale občané vítají prezidentovu politiku obnovy kádrů," řekl listu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1