Články odjinud

Putinovo jaderné torpédo může být blamáž. Nebyla by pro Rusko první ani největší

Putinovo jaderné torpédo může být blamáž. Nebyla by pro Rusko první ani největší

Představení, ve kterém ruský prezident Vladimir Putin velebil nové pozemní, letecké i námořní zbraně, se změnilo v testosteronovou show v duchu toho nejlepšího z filmů s Chuckem Norrisem. Dojem byl velkolepý, nemělo by ale zapadnout, že ruské zbraně si často zažijí premiéru plnou pompy a pak s ostudou zmizí ze scény. Jaderné torpédo typu Status 6 má k tomuto osudu nakročeno asi nejvíc.

Zjednodušeně řečeno je Status 6 podmořská jaderná raketa. Má nejenom atomovou hlavici, ale také atomový pohon. Dlouho bylo považováno za výplod bujné fantazie někoho ze zpravodajské komunity, nová americká Národní obranná strategie ale připouští Status 6 coby reálný zbraňový systém. Mluví o něm jako o „mezikontinentálním podmořském autonomním torpédu s jadernou hlavicí“. Už má dokonce i kódové označení: Kanyon.

Status 6 má podle kusých informací dosah 6200 námořních mil (10 000 km), potopí se do hloubky 3280 m a dokáže vyvinout rychlost až 56 uzlů. Ráže torpéda má činit trojnásobek běžné ráže. Ta je 21 palců, čili 533 milimetrů. To by znamenalo, že Status 6 má průměr zhruba 160 centimetrů. Jaderná nálož by měla mít sílu sto megatun.

Pokud se ruské straně skutečně povedlo takovouto zbraň uvést do nasazeníschopného stavu, měly by Spojené státy coby hlavní potenciální nepřítel Ruska problém. Ponorka by mohla bezpečně z pozice u Kamčatského poloostrova zasáhnout americké západní pobřeží, kde žije 50 milionů lidí. Z Barentsová moře je zase na ráně východní pobřeží Spojených států se 112 miliony obyvatel. Stejně tak existují obrovská populační/průmyslová centra na pobřeží Evropy.

Americké námořnictvo má indicie, že se Rusům povedlo někdy v listopadu 2016 Status 6 skutečně odpálit. Došlo k tomu ovšem z paluby některé z dieselelektrických ponorek třídy Sarov, které slouží jako platforma pro testování nových zbraňových systémů.

Potíž je v tom, že dokud jde o testy, obvykle se Rusům daří – nebo to aspoň tvrdí. Jakmile ale dojde na ostré nasazení, už to taková sláva není. Teoreticky by atomové supertorpédo mělo být možné odpálit z ponorek typu 949. Potíž je v tom, že Rusko má nepříjemnou vzpomínku na to, co dokáže nová zbraň na palubě ponorky napáchat.

V roce 2000 se po explozi v torpédovém prostoru potopila ponorka Kursk, patřící právě k typu 949. Na palubě měla mít jedno nebo dvě vylepšená torpéda typu Škval. Ačkoliv to oficiální místa popírají a nejspíš popírat nadále budou, ničivý výbuch Kursku byl důsledkem pokusu odpálit modifikovaný Škval jinak než z testovací platformy.

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že se Rusové potýkají s neúspěchy při zavádění inovativních technologií častěji než jiné velmoci. Jen ruské nezdary jsou ve většině případů spektakulárnější než třeba ty americké, anglické, francouzské nebo japonské.

V devatenáctém století tak například Rusko postavilo dvě pobřežní bitevní lodě, u kterých vyšlo z potvrzené teze, že čím širší loď je, tím stabilnější je také palebnou platformou. Rusové tedy přistoupili ke stavbě lodí, které byly stejně dlouhé, jako široké. Tyto lodě se ovšem místo plavby požadovaným směrem jenom točily kolem vlastní osy. Něco takového se žádnému námořnictvu nikdy nepovedlo.

Známé jsou pokusy okopírovat výzbroj, kterou Rusku dodávali západní spojenci během druhé světové války v rámci Rooseveltovy půjčky a pronájmu. Sověti nedomysleli, že anglosasové všechny míry uvádí v palcích a stopách a čísla prostě přepsali bez převodu do metrické soustavy. Výsledkem byla například kopie nákladního vozu Studebaker US6, který se inženýrům po nastartování rozsypal na prvočinitele. Sověti se pokusili okopírovat také americkou fregatu Belfast, kterou měli půjčenou a která ztroskotala u Petropavlovsku, takže už ji Američané nechtěli vrátit. Sověti podle fregaty postavili vlastní loď, která se ihned po spuštění na vodu převrátila a potopila. Projektanty, kteří zapomněli převést palce na centimetry, před vězením zachránilo jen to, že sovětský vůdce Josif Stalin příhodně skonal.

Abychom ale byli spravedliví: třeba Britům se v roce 1901 potopil jeden z prvních dvou turbínových torpédoborců HMS Cobra. Loď nevydržela vibrace turbíny. Britové na katastrofu reagovali charakteristickým způsobem: Zakázali, aby se další válečné lodě jmenovaly po hadech. Zakázali, aby torpédoborce pluly vysokou rychlostí. Pak celou zprávu o vyšetřování katastrofy (zpracoval ji muž jménem Deadman – Mrtvola) na 50 let zavřeli do přísně tajného archívu. Roku 1952 se archív otevřel a veřejnost se dozvěděla,co Deadmanovo vyšetřování zjistilo: Totiž že příčinu potopení Cobry nemá cenu zjišťovat, protože turbíny se na torpédoborcích „nikdy nebudou používat“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud