Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putinovo testování vod, nebo ukrajinské volání o pozornost. Proč se znovu bojuje na Ukrajině?

720p480p360p240p

Mrtví a zranění na obou stranách, město Avdijivka bez elektřiny a přehazování viny ze strany na stranu. Tak vypadá situace na východní Ukrajině poté, co se v oblasti během posledních dnů znovu začalo střílet. Kdo stojí za obnovením bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty?

Od února 2015 byl v Doněcku a Luhansku relativní klid. Druhá minská dohoda zastavila aktivní fázi bojů. Příměří umožnilo obyvatelům regionů na východní Ukrajině alespoň na chvíli si oddychnout. Teď se ale u prvního jmenovaného města znovu střílí.

Boje u Avdijivky, předměstí Doněcku, jsou zatím největší, jaké za dva roky od jednání v Minsku propukly. Zapojily se už obě strany. Není ale zřejmé, kdo situaci eskaloval. Moskva a Kyjev si mezi sebou vinu přehazují.

Testuje Rusko Trumpa?

Zostření konfliktu přišlo v době, kdy ve Spojených státech nastoupila nová administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, který původně zvažoval zrušení protiruských sankcí. První oficiální reakce ale zněla jinak. Zástupkyně USA v Organizaci spojených národů Nikki Haleyová řekla, že dokud Rusko nevrátí Ukrajině Krym, sankce budou platit dál.

Trump však dlouhodbě prohlašuje, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bude jednat jinak než jeho předchůdce ve funkci. I proto světová média spekulují, jestli Rusko netestuje, kam až mu americká vláda povolí zajít.

K tomu se přiklání i někteří zámořští politici. „Příval útoků začal den po telefonátu s Vámi. To je jasný signál, že vás Vladimir Putin testuje jako vrchního velitele ozbrojených sil. Jeho kampaň vedoucí k destabilizaci a rozkouskování suverénního ukrajinského národa neskončí, dokud se nesetká s rozhodnou odpovědí,“ napsal Trumpovi v dopise senátor John McCain.

Přijde "druhý Janukovyč"?

Co by ale Rusko vlastně novou aktivitou na Donbase získalo? V zemích bývalého Sovětského svazu vedlo několik konfliktů, které jsou v současné době zamrzlé. Přitom to nevypadá, že se Moskva touží znovu angažovat například v Abcházii nebo v Podněstří.

„Když se podíváme, jak se Rusko staví k jiným podobným věcem v postsovětském prostoru, zdá se, že mu zamrzlé konflikty svým způsobem vyhovují,“ připomíná v rozhovoru pro INFO.CZ rusista Milan Dvořák, jenž ale nevylučuje, že skutečně může jít o test americké trpělivosti.

Našel by se však i jiný důvod pro obnovení bojů. Podle reportéra BBC Toma Burridge může Rusko destabilizací země mířit k budoucímu pokusu prosadit do čela Ukrajiny znovu „svého“ člověka. Tím byl například někdejší prezident Viktor Janukovyč. Spokojenost ukrajinských voličů s nynější vládou totiž klesá. Zemi se nedaří zbavit problémů s korupcí, mladí lidé mají problém sehnat dobrou práci.

„Rusko takový pokus může učinit. Ale myslím, že v nejbližší době k tomu nebudou podmínky. Na Ukrajině stále ještě přetrvává protiruské cítění, které posílily ruské akce po vyhnání prezidenta Janukovyče. Situace je ale proměnlivá, takže co se stane za dva, tři roky, to je ve hvězdách,“ domnívá se Dvořák.

Rusko: Ukrajina chce peníze

Moskva však tvrdí, že by na eskalaci konfliktu mohla mít zájem i druhá strana. Podle zástupce Ruska při OSN Vitalije Čurkina je to zřejmé ze záběrů kamer. Ty mají ukazovat, že střety propukly až po palbě z ukrajinského území.

„Kyjev se snaží využít boj jako záminku k odmítnutí dohody z Minsku. Potřebují peníze, které mohou snadněji vymámit od některých evropských národů, USA a finančních institucí, když budou předstírat, že jsou oběťmi agrese,“ tlumočila Čurkinova slova agentura TASS.

Na teorii, že za palbou u Doněcka stojí Ukrajina, upozorňuje také Dvořák. „Nepřejí si, aby konflikt upadl v zapomnění,“ praví.

Porošenko bojů skutečně využil, když po jejich propuknutí přišel s nápadem vyhlásit referendum o vstupu země do NATO. Další rozšiřování aliance je trnem v oku Moskvě, Kyjev si od toho naopak slibuje větší ochranu před případnou ruskou agresí.

Podle Dvořáka jsou ale ukrajinské šance minimální. „NATO je v tomto ohledu velmi opatrné,“ konstatuje.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744