Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putinovu africkou invazi řídí bezcitný žoldnéř a pasák nezletilých

Putinovu africkou invazi řídí bezcitný žoldnéř a pasák nezletilých

Emisaři skupiny Wagner, soukromé armády Dmitrije Utkina, která válčí za ruské zájmy, brázdí Afriku. V Sýrii bojují stovky jejích žoldnéřů, teď se chapadla „wagnerovců” natahují do Súdánu a nově také do Středoafrické republiky.

Říká se, že kam čert nemůže, tam nastrčí babu. Analogicky by se poslední dobou dalo říct, že kam nemůže Putin, tam pošle svoje žoldáky. Novinkou ale je, že kromě osvědčeného bezcitného krále žoldnéřů Utkina v expanzi na černý kontinent hraje stále významnější úlohu Jevgenij Prigožin. Muž, který se k Putinovu dvoru dostal oklikou přes vězení, kde seděl třeba za organizování prostituce nezletilých. Hlavním povoláním je Prigožin... Putinův kuchař

Na začátku ledna se potvrdilo to, co se v mezinárodní zpravodajské komunitě tušilo delší dobu. Blíže nezjištěný počet zaměstnanců agentury Wagner Group, soukromé armády někdejšího ruského elitního vojáka Dmitrije Utkina, se přesunul ze Sýrie do Súdánu. Jak v půlce února konstatoval analytik Pavel Bajev ve sborníku Jamestown Foundation, Rusko se vrací do mocenských zón, které kvůli rozkladu Sovětského svazu v roce 1991 vyklidilo.

„Kreml v mezidobí od devadesátých let minulého století ztratil mnoho ze svého geopolitického vlivu, teď si ho bere zpátky,” konstatuje čerstvá zpráva Stratforu. „Saharská Afrika představuje optimální možnost k rozšíření globálního vlivu.”

Omar a Vladimir jsou kamarádi do deště

V tomto kontextu je třeba vnímat příjezd emisarů Wagner Group, paramilitárních jednotek, které vede Dmitrij Utkin, do súdánského Chartúmu, nikoliv jako ojedinělou událost, ale jako jeden z na sebe navazujících kroků směřujících k vytvoření ruské vlivové a mocenské zóny v subsaharské Africe. Nelze si představit, že by Utkin takovou akci podnikal na vlastní pěst. „Africký perimetr” nese všechny známky toho, že v Kremlu už padlo rozhodnutí navázat na sovětskou tradici. Chruščov a Brežněv podporovali „vývoz komunismu” do zemí třetího světa, Putin podobně vyváží ruskou imperiální tradici a choutky, které jsou v mentalitě kremelských vládců přítomné od časů Petra Velikého. Ten snil o ruských vojácích, kteří si z holínek smývají prach ve vlnách Indického oceánu - a tento sen se přenáší na všechny jeho dědice jako jakási expanzivní DNA.

Rozmístění lidí ze Skupiny Wagner není vzhledem k desetiletím úzkých vztahů mezi Chartúmem a Moskvou a vzhledem k návštěvě sudánského prezidenta Omara al Bašíra v listopadu v Kremlu překvapující. Během svého ruského turné pozval al-Bašír své hostitele, aby postavili vojenskou základnu v Rudém moři, a poznamenal, že ruská pomoc je nezbytná k potlačení zásahů Spojených států v oblasti. Tato politika otevřených dveří pro cizí mocnosti není v Africe nijak neobvyklá, stačí se podívat, jak se chová diplomacie třeba Eritreje, Džibuti nebo Somálska. Všechny tyto země nabízí jednoduchý obchod z oblasti krystalické reálpolitiky: Vojenské základy výměnou za peníze a posílení celosvětového postavení.

V Súdánu je zajímavá jedna věc. Jeho nabídku Kreml ještě oficiální cestou nijak nekomentoval. Místo toho do Chartúmu vyslal svoje lidi. Nikoliv ale diplomaty nebo vládní úředníky.

Za al Bašírem do Chartúmu dorazili Utkinovi žoldáci, byť pro tuto příležitost nejspíš vyměnili obvyklé helmy ve stylu německého Wehrmachtu za něco lehce civilnějšího.

Lze si celkem snadno představit, co více či méně mezi řádky al Bašírovi nabídnou. Pokud svou zemi přivede do náruče Kremlu, dostane peníze, suroviny, vojenskou podporu a diplomatickou záštitu. Rusko rozhodně nebude trvat například na tom, aby se zatykač, který na al Bašíra v roce 2009 vydal Mezinárodní trestní tribunál stal něčím víc, než čím dosud je - totiž kusem papíru.

Čerstvé přátelství Omara al Bašíra a Vladimira Putina už bylo zpečetěno tak, jak se přátelství tohoto druhu potvrzují, totiž dodávkou vojenské techniky, konkrétně například čtvrtou generací letounů Suchoj Su-24 včetně výcviku osádek, to vše za bratru miliardu dolarů. Chartúmská vláda se potýká s řadou vnitřních obtíží a zcela jistě jí přijdou k dobru zkušenosti ruských vojenských instruktorů. A ti už jsou na místě: jde o žoldáky z Wagner Group. Obojaká hra je rozehraná přesně podle not, které už se hrály na Ukrajině. V Súdánu jsou rusky mluvící vojáci, s Ruskem ale oficiálně nemají nic společného.

Chudá země se strategickou polohou

Středoafrická republika se vyznačuje zejména vysokou mírou všeobecné zuboženosti. Politická reprezentace této pětimilionové země dospěla k politováníhodnému názoru, že nejlepším řešením chudoby a spektakulárně mizerné životní úrovně je občanská válka každého s každým. V hlavním městě Bangui nyní vládne prozatímní prezident Faustin-Archange Touadéra. Jeho administrativa se potýká hned s několika separatistickými skupinami, přičemž například bouřící se skupiny animistů vzpomínají na časy nejprve socialisty, pak vojáka a nakonec císaře Bokassy Prvního, jenž se v sedmdesátých letech minulého století proslavil zejména sklony nosit operetní uniformy a údajným kanibalismem.

Chudičká země nemá dokonce ani žádné nerostné bohatství, které by stálo za zmínku - pyšní se ovšem mimořádně strategickou polohou v srdci kontinentu. Kdo vládne v Bangui, strategicky ovládá dvě třetiny kontinentu.

A právě do Bangui za prozatímním prezidentem Touadérou se podle Adama Taylora z listu Washington post vydali emisaři Utkinových žoldnéřů. Mužové ze Skupiny Wagner pro prezidenta Touadéru znamenají vítanou posilu. Mohou totiž jeho vojáky naučit zacházet zbraně, které do Středoafrické republiky navzdory embargu z roku 2013 proudí.

Podle Washinbgton Postu jde o ruské zbraně, dodavatelem ale není Rusko. Z logiky věci vyplývá, že Skupina Wagner tady opět může hrát úlohu vítaného prostředníka, jehož služby může Kreml využívat, aniž by si ušpinil ruce.

Stejně jako v případě expanze do Súdánu nelze předpokládat, že by šéf wagnerovců Dmitrij Utkin jednal na vlastní pěst. Stratfor upozornil na skutečnost, že Utkin je v častém důvěrném kontaktu s Jevgenijem Prigožinem. Tento někdejší kriminálník, trestaný mimo jiné za zpronevěru, krádeže a zprostředkování prostituce mladistvých, udělal ve vnitřním kruhu Vladimira Putina pozoruhodnou kariéru.

Z kuchaře to dotáhl až na velitele armády internetových trollů, kteří podle poslední analýzy Global Security Review vytvářeli zhruba patnáct procent obsahu během amerických prezidentských voleb. Jak v posledním sborníku Jamestown Foundation upozornil analytik Pavel Bajev, Prigožin mimo jakýkoliv protokol přímo ruského prezidenta informuje o tom, co se chystá dělat jeho přítel Dmitrij Utkin. Přitom si lze představit, že stačí jediné Putinovo přikývnutí nebo odmítavé gesto a Utkin se to od Prigožina dozví.

Skupina Wagner každopádně za zhruba tři až čtyři roky existence prošla pozoruhodným vývojem. Od s nadsázkou řečeno trochu drsnější ochranky se dostala až do pozice mocenského nástroje, který nyní otvírá Rusku dveře do Afriky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1